Lebka koně

Lebka koně (Equus caballus) se skládá z 34 kostí a obsahuje čtyři dutiny – mozkovou, oční, nosní a ústní. Nosní dutina obsahuje řadu tenkých kostí, zvaných skořepiny a svojí strukturou je nejsložitější částí celé lebky. Kůň je typický býložravec a zpracování rostlinné potravy jsou přizpůsobené i zuby. Široké stoličky s četnými lamelami umožňují žvýkání rostlin. Přední zuby mají koně ve spodní i horní čelisti, na rozdíl od koz, ovcí či krav, které mají pouze dolní přední zuby. Svými rozměry a délkou až 60 cm patří k největším kostem dnešní české fauny. Na lebce lze demonstrovat schopnosti přírodovědného oddělení. Lebku koně jsme potřebovali pro výstavu Staré pověsti české. Do té doby jsme žádnou lebku koně v muzeu neměli. Muzejní zoolog proto nejdříve musel sehnat koně, který měl být utracen, následně po utracení hlavu uříznout, zbavit největších kusů svaloviny a poté lebku vypreparovat. K preparaci kostí používáme v muzeu speciální brouky kožojedy. Je to metoda velmi citlivá ke kosternímu materiálu, ovšem pro zápach šířící se do okolí některými kolegy neoblíbená. Muzejní práce je pestrá a náročná na všechny naše smysly.

kurátor zoologické sbírky, vedoucí oddělení Mgr. Václav Beran