V roce 1953 vydala další americká společnost, Marlin, sérii stavebnic
hasičské techniky z konce 19. století. O pár let později její formy
získal Revell a do stavebnic doplnil figurky hasičů a koně. Ve stejné
době získal Revell od firmy Miniature Masterpiece formy na stavebnice
figurek a vozů z doby dobývání amerického západu a historických kočárů.
V
tomto období již Revell vyráběl ale i stavebnice vojenských lodí a
letadel, historických plachetnic a maket historických palných zbraní.
Revell
nebyl jediným výrobcem modelů. V roce 1950 byla založena společnost
Aurora, která se rovněž zabývala zpracováním plastů – lisovstřikováním.
Jejími
prvními modely byly stavebnice tryskových letadel F9F Panther a F90
Lockheed. V roce 1953 následovala série 6 dalších letadel (Curtiss P-40,
Messerschmitt Me 109, Jak 25, MiG 19), Lockheed F 86, P – 38 Lighting a
Mitsubishi Zero.
V roce 1957 se v nabídce Aurory objevují ucelené
série letadel z první světové války, druhé světové války, lodí, figurek
historických postav. Tento rok je důležitým i pro počátky plastikového
modelářství v Československu, protože formy na letadla z první světové
války od Aurory koupila italská firmy Artiplast a od ní je koupil v 70.
letech československý SMĚR, který tím položil základy plastikového
modelářství v ČSSR.
Avšak plastikové modelářství nebylo záležitostí
pouze Spojených států. V roce 1939 byla ve Velké Británii založena
společnost Airfix, která se však specializovala na výrobu gumových
nafukovacích hraček a výrobě plastikových modelů se začala věnovat až na
přelomu 50. a 60. let.
Velký význam pro československé modeláře však
měla jiná firma z Velké Británie, byl to Frog, založený v roce 1931.
Frog vyráběl během druhé světové války létající modely jako cvičné terče
a v měřítku 1:72 věrné modely letadel pro výcvik rozpoznávání. V 70.
letech byla produkce Frogu nabízena v Československu v obchodech TUZEX. V
polovině 70. let po úpadku Frogu se část forem dostala do Sovětského
Svazu, kde byly stavebnice vyráběny pod značkou NOVO k vývozu do západní
Evropy. Pro východní Evropu byly stavebnice bez značky a bez označení.
V
70. letech začala výroba plastikových modelů i v Československu. Výrobu
zastupoval již uvedený SMĚR, který se vydal cestou nákupu starších
forem od jiných výrobců, nebo i druhý tradiční výrobce, Kovozávody
Prostějov. Kovozávody zvolily cestu výroby svých vlastních forem a
zaměřily se na modely převážně československých letadel (Aero L-29
Delfín, Avia B 534, Letov Š 328).
Zatímco Kovozávody se držely pouze
výroby plastikových stavebnic letadel, SMĚR vyráběl i stavebnice
historických plachetnic, automobilů a děla z dob napoleonských válek.
Na
československém trhu však působily i další menší výrobci Dubena Český
Dub, která v 70. a 80. letech vyráběla modely dopravních letadel forem
německé firmy Siku (60. léta) a později koncem 80. let malosériově
vakuové stavebnice sovětských vojenských letadel. V 70.–80. letech v
ČSSR vyrábělo výrobní družstvo Igra plastikové modely historických
československých automobilů. Tyto byly nabízeny ve dvojím provedení,
jako stavebnice či postavený model pro sběratele.
V 80. letech se na
našem trhu objevil velmi nadějný výrobce plastikových stavebnic OEZ
Letohrad, který v tu dobu modeláře doslova uchvátil zpracováním a
provedením stavebnic sovětských proudových letadel. V 80. letech se
rovněž objevil další výrobce, kterým bylo družstvo MPM Praha. Toto
družstvo se rovněž vydalo cestou výroby vakuových stavebnic.
Koncem 80. let se v ČSSR objevuje i první výrobce plastikových figurek vojáčků a to JZD Bělohrad se značkou Artmi.
Výrazným
mezníkem v plastikovém modelářství v Československu byl rok 1989. Jak
se otevřely možnosti pro soukromé podnikání, vzniklo mnoho nových
společností, z nichž některé jsou zastoupené na naší výstavě (Eduard,
MMK, Aires, Plus Model). Některým se podařilo udržet výrobu a pokračovat
(Směr, MPM), avšak někteří výrobci svoji činnost ukončily (Kovozávody,
Igra, OEZ, Artmi).
Výstava plastikových modelů chce návštěvníkům
ukázat postavené stavebnice ať již domácí výroby, či profesionálního
vyhotovení, které je možné vidět na mezinárodních modelářských
soutěžích. Modely jsou ze sbírek ústeckých plastikových modelářů a
společností, které je vyrábějí.
Historie plastikového modelářství v Ústí nad Labem
Historie
modelářského klubu plastikových modelářů („organizovaného“) se dá
datovat do let 1979-1980, kdy klub začal působit pod hlavičkou
ZO-Svazarmu jako Klub plastikových modelářů při SOUCH Spolchemie.
Prvními členy klubu byli mistři odborné výchovy na učilišti Spolchemie
Rudolf Matura a Ivo Svejkovský. Předsedou klubu byl Ing. Jaroslav
Beránek, který svoji činnost v roce 1990 ukončil. V letech 1980 až 1990
se stali členy klubu postupně „ústečáci“ Jaroslav Urbanec, Lumír Drda,
Ing. Josef Maier, Ing. Jan Suchý, Miroslav Horčička, Jiří Bureš, Petr
Jelínek a Tomáš Zedníček a Jiří Šreiber z Děčína. Tito všichni byli
stavitelé modelů letadel a techniky.
Příznivcem klubu a účastníkem schůzí a výstav byl i Pavel Brümer v kategorii „figurkářů“.
V
těchto letech se umisťovali Rudolf Matura, Ivo Svejkovský, Miroslav
Horčička a Ing. Josef Maier na předních místech na mistrovstvích
republiky v plastikovém modelářství i mezinárodních soutěžích v rámci
socialistických států, např. soutěž „Interplastmodel 1987“ - 1.
mezinárodní soutěž, kde byli účastníci států Československa, Polska,
NDR, Jugoslávie.
Klub působil nepřetržitě i po změně režimu v roce 1989.
Aktivní
modeláři, jejichž smyslem činnosti bylo stavění plastikových modelů a
účast na soutěžích či výstavách, pokračovali ve stavbách modelů
nezávisle na tom, zda byli pod hlavičkou Svazarmu, či jiné organizace.
Tito modeláři se účastnili regionálních soutěží, krajských soutěží i
mistrovstvích republiky s dobrými výsledky.
V roce 1995 se klub
spojil s klubem plastikových modelářů Děčín a vytvořil nový klub pod
hlavičku KPM 95 Děčín - Ústí nad Labem. Největších sportovních úspěchů v
této době dosahoval Rudolf Matura, a to jak na národních soutěžích –
mistrovství republiky, tak později i v mezinárodních, např. v Telfordu v
Anglii (neoficiální mistrovství světa v plastikovém modelářství).
V
letech 1990-2000 se stali členy klubu Roman Vondráček, Jiří Brož, Petr
Šulc, Jiří Buzovský a Václav Hedrlín, který působil v 80. letech v klubu
plastikových modelářů v KPM Česká Třebová a u našeho klubu byl již na
konci 80. letech jako host. V 90. letech se pak stal členem našeho
ústeckého klubu.
V roce 2006 došlo, vzhledem ke zcela rozdílnému
názoru na pořádání CMK ligy ČR, k oddělení části děčínských modelářů od
našeho klubu (tato frakce si ustanovila nový modelářský klub v Děčíně a z
našeho modelářského klubu odešla do nově vzniklého děčínského klubu).
Zbylá část stávajícího děčínského klubu a všichni členové „ústecké“
sekce klubu nadále působí pod hlavičkou KPM 95 Děčín – Ústí nad Labem.
Od roku 2005 se naše základna rozrostla o další členy a to o Petra
Stanislava, Ing. Petra Svádu, Tomáše Kůrku, Honzu Drabálka a Honzu
Loučku. V dalších letech postupně přibyli Vladimír Procházka, Ivo
Rmoutil, Honza Kuchejda a Patrik Pěcha.
Naše řady, bohužel již
navždy, opustili zakládající členové Rudolf Matura a Jaroslav Urbanec a v
nedávných letech též Jiří Brož, náš nejúspěšnější „technikář“ –
stavitel techniky. Na počest těchto členů pořádáme každoročně jejich
jménem memoriály – soutěže, kde jsou vyhlašováni vítězové v jejich
oblíbených soutěžních kategoriích.
V současné době se pětice našich
členů, Tomáš Kůrka, náš nejúspěšnější „figurkář“, Jiří Buzovský, Petr
Stanislav, Honza Loučka, Ivo Rmoutil, občas i Ing. Josef Maier,
zúčastňuje soutěží pořádaných IMPS Česká republika s velmi dobrými
výsledky.
Každoročně pořádáme v polovině roku soutěž „Děčínská
Kotva“ v Děčíně – memoriál Rudolfa Matury a soutěž v závěru roku
„Memoriál Jaroslava Urbance“ v Ústí nad Labem již několik let v
prostorách zámku v Trmicích, poslední dva roky v prostorách Muzea města
Ústí nad Labem.Jaroslav Urbanec patřil mezi první organizované
modeláře stavějící plastikové modely soutěžně v Ústí nad Labem. Před tím
byla jeho modelářská orientace spíše k lodnímu modelářství. Byl jedním
ze zakládajících členů Klubu plastikových modelářů při SOUCH Spolchemie.
K jeho oblíbeným typům letadel patřila letadla českého, resp.
československého letectva, letadla z období 1. světové války a z období
mezi světovými válkami. Byl jeden z prvních, který použil při nanášení
barev amatérskou techniku "airbrush", doma vyrobenou "stříkací pistolí".
Po jeho odchodu do modelářského nebe je na jeho počest od roku 2001 v
rámci ústeckých soutěží vyhlašována kategorie "Memoriál Jaroslava
Urbance", kde je vedením soutěže vyhlášen nejlépe postavený model z jeho
oblíbených období.
Na závěr je třeba zmínit i kroužek plastikových
modelářů, který působil v letech 1976–1980 při tehdejším Okresním domě
pionýrů a mládeže pod vedením Petra Kosiny a Pavla Machka.