Historické fotografie muzejní budovy:
První část této budovy byla postavena v roce 1876 jako obecná škola, druhé podlaží budovy se již tenkrát používalo jako reprezentativní prostory města a v letních měsících se zde pořádaly hospodářské a umělecké výstavy. V ústeckém měřítku šlo o historicky zvlášť významný projekt. Tomu odpovídala i výzdoba zahrnující bohatou výmalbu stěn a stropů alegorickými motivy doplněnou zlacením z plátkového zlata v dnešním Císařském sále. Monumentální školní budova postavená v neorenesančním stylu představovala ve své době nejreprezentativnější stavbu v širokém okolí. Nelze na ní vyloučit vliv významného architekta Ignáce Ullmanna. Budova je dvoupatrová, s částečně zahloubeným suterénem.
Hlavním průčelím starší části je dnešní hlavní vchod do Brněnské ulice.
Druhé průčelí se nachází v šikmém nároží na jihovýchodní straně budovy,
směrem k Lidickému náměstí. V letech 1897-1898 byl projekt rozšířen a
vznikl uzavřený blok s vnitřním dvorem a položil základ ústecké
„Ringstrasse“, tedy prestiží adresy plné výstavných veřejných paláců po
vzoru Vídně. Brzy následovaly v sousedství další stavby poštovního
paláce (1900), městského divadla (1909) a městské knihovny (1912).
Budova má zajímavý unikát, jde o první objekt napojený v roce 1922 na
dálkové topení v tehdejším Československu.
Muzeum se do části
budovy nastěhovalo v roce 1972. Zpočátku zde bylo jen archeologické
oddělení a postupně byly vybudovány stálé expozice. Muzejníci sdíleli
jednu budovu se školáky a posléze obsadila bývalé třídy hlavní pošta.
Muzeum hrálo jen roli trpěného nájemníka, kompletně do správy jí
převzalo až v roce 1995. Odstěhováním pošty na konci 20. století
vyvstala otázka nového využití historického objektu, který potřeboval
zásadní opravy. Poslední větší opravy na budově se odehrály na přelomu
let 1945-1946, kdy byly odstraňovány škody způsobené nálety z dubna
1945. V letech 2009-2011 proběhla rozsáhlá rekonstrukce, a to díky
podpoře Evropské unie. Interiér muzea tvoří především komunikační
prostory a rozlehlé místnosti, původně učebny. Rekonstrukce zahrnula
kompletní stavební práce včetně inženýrských sítí. Opravou prošla
střecha a půdní prostory, kde vzniklo nové patro, ve kterém jsou
umístěny kanceláře a laboratoře. Nově jsou také vybaveny depozitní
prostory. Jedním ze základních úkolů rekonstrukce bylo také vybudování
výtahů pro muzejní provoz a pro návštěvníky.
Literatura:
Houfek, V., Putujeme historií Ústecka, Ústí nad Labem 2011.
Hrubý, P., Památky města Ústí nad Labem, Ústí nad Labem b.d.