Oběť pohanským bohům přinesl legendární
Přemysl Oráč na svém tzv. Královském poli ve Stadicích, aby zajistil zdárný průběh zrání nového jubilejního piva ústeckého minipivovaru Na Rychtě a Muzea města Ústí nad Labem. Obřad se odehrál přesně v den a hodinu, kdy roku 722 dle letopisce Hájka na toto místo dorazilo z Vyšehradu poselstvo kněžny Libuše pro nového knížete. Akce avizovala výpravnou výstavu
Staré pověsti české, která se veřejnosti otevře 29. května. Jubilejní pivo ponese jméno Oráč a jeho specifikem bude lískovooříšková
příchuť. Upomene tak na dodnes živou stopu povolání stadického sedláka
Přemysla na knížecí stolec, při kterém zabodl lískový proutek na
pohánění tažných volů známý jako otku. Z něho pak vyrostl strom, jehož
odnože plodí lískové oříšky ve Stadicích dodnes.
„Pivo Oráč patří mezi
tzv. ochucená piva, k jeho ochucení jsme použili velmi netradiční aroma,
které navozuje příjemnou vůni a chuť po lískových oříšcích. Jinak jsme
pivo uvařili ze dvou druhů sladu - ječného plzeňského typu a pšeničného,
ke chmelení jsme použili tři druhy žateckého chmele - žatecký poloraný
červeňák, sládek a kazbek,“ odhalil sládek minipivovaru Jaroslav
Rottenborn recepturu piva Oráč.
Pivo se bude poprvé točit 23. května na
V. ročníku ústeckého pivního jarmarku a pak 29. května v ústeckém muzeu u příležitosti
noci muzeí, která se letos ponese právě v duchu Starých českých pověstí.
„Přemysl
Oráč je vlastně náš nejslavnější ústecký rodák, přijmeme-li fakt, že
legenda o zakladateli českého panovnického rodu má alespoň z části
reálný základ,“ poznamenal historik muzea Martin Krsek. Nejstarší
známá verze v podání letopisce Kristiána z přelomu 10. a 11. století
sice děj do Stadic nezasazuje, ale o století pozdější záznam kronikáře
Kosmy už severočeskou obec jednoznačně jmenuje.
„Stadice,
ať už byly, nebo nebyly prapůvodním rodištěm Přemyslovců, musely
představovat rozhodně význačné místo, když jim připadla v legendě tak
důležitá role,“ okomentoval věc historik. Čeští králové z rodu
Přemyslovců každopádně věřili, že pocházejí ze Stadic. Výstava v muzeu
například návštěvníkům ukáže i kopii listiny, v níž císař Karel IV.
nařizuje dodávat ze Stadic do Prahy oříšky z Přemyslovy lísky. Exozice
připravená ve spolupráci s Národním muzeem se zaobírá pověstmi dob
předkřesťanských, které konfrontuje s archeologickými nálezy. Mimo
Stadic jsou dějištěm těchto nejstarších českých legend i další místa v
Ústeckém kraji - samozřejmě hora Říp a hradiště Drahůš u
Postoloprt.
Třináctý
den měsíce máje jedů poslové, žádný z nich kam se obrátiti má, neví;
štěstí a koně následujíce pospíchají, hory přejevše ke vsi, do kteréž je
osud vedl, již se přibližují, o proroctví Libuše mezi sebú
rozmluvajíce, má-li se to tak státi, jakž ona předpověděla, rozvažujíce.
Toť mládenec jeden jdúci ze vsi s nimi se potkal, kterémužto oni řekli:
„Slyš dobrý mládenče! Jest-li tato ves jménem Stadice, aneb jestli v ní
muž, jemuž jméno Přemysl? „Ta jest,“ řekl, „kteréž hledáte, ves“. „Hle,
hyn muž Přemysl nedaleko na poli voly bode ostnem popíchaje, aby dílo
své vykonal.“ Přistúpivše poslové k Přemyslovi, řekli sú: „Zdráv buď
muži šťastný, bohům vděčný kníže náš!“. Václav Hájek z Libočan, Kronika česká, 1541