PŘÍSPĚVEK K VÝVOJI IMAGINÁRNÍCH PODOB M. JANA HUSA - ukazuje proměny a různé využití jednoho způsobu zobrazování
této osobnosti. Jeho rozšíření souvisí s tzv. Krušnohorskou pamětní medailí, kterou známe i pod názvem „Husův tolar“. Tyto stříbrné medaile velikosti tolaru s portrétem Jana Husa na líci a výjevem jeho upálení na rubu se razily v Jáchymově již před rokem 1530 a jsou považovány za první pamětní medaile s imaginárním vyobrazením historické osobnosti v Čechách.
První razidla vytvořil rytec Melchior Peuerlein. Tyto pamětní medaile se
později razily i v jiných mincovnách (např. ve Freibergu) u
příležitosti reformačních slavností, zejména v letech 1617, 1717 a 1730.
Další razidla vytvořili Hieronymus Magdeburger a Hieronymus Dietrich.
Tyto
medaile přispěly k zavedení určitého ikonografického typu, který
nacházíme na různých artefaktech až dodnes. Tato malá výstavka dokládá
výskyt této imaginární podoby Jana Husa v knižní ilustraci, ve výzdobě
knižních vazeb 16. století, na zvonu z ústeckého kostela Nanebevzetí
Panny Marie (1544) i na bronzovém reliéfu z 20. století.
Patinovaný sádrový odlitek zvonu, který byl roku 1544 zhotoven pro kostel Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Labem roudnickým zvonařem Matějem Špicem. Uprostřed krku zvonu se nachází reliéf hlavy M. Jana Husa. Nahoře na obvodu jsou umístěny dva pásy tohoto českého textu: „Tento zvon od Matiege Sspice leta panie MDXLIIII slit gest ke cty a chvale panu bohu a wssí rzíssi nebeske - v Raudniczi -.“