Podmořskou archeologii včera s nadsázkou připomínala snaha ústeckých muzejníků najít na dně řeky Ohře obří
prehistorické amonity. Ty letos odhalilo extrémní sucho, avšak před příjezdem muzejníků se hladina mírně zvedla a unikátní objevy opět schoval říční tok.„Žiju v Křesíně přes šedesát let a myslela jsem si, že řeku znám dokonale. Co jsem ale letos na dne objevila mě zaskočilo, proto jsem k nám pozvala muzejníky,“ uvedla nálezkyně Jaroslava Vogelová. Pracovníci muzea a jejich křešínští průvodci si museli vyhrnout nohavice a brodit se ve studené vodě. První dvě obří zkameněné ulity vyhynulých hlavonožců rozpoznali na dně poměrně rychle. Šlo o exempláře s průměrem zhruba 60 cm. Prozradilo je charakteristické spirálové zatočení. „Mohou být staré asi 90 miliónů let. Dno řeky tady tvoří druhohorní opuka, ve které se nacházejí často zkameněliny,“ komentovala objev geoložka ústeckého muzea
Zuzana Vařilová.
Poslední třetí „šnek“ se pod zčeřenou hladinou skrýval dobrou půl
hodinu. Všechny už notně zábly nohy, když konečně narazili na dalšího
mohutného amonita. „Je nejzachovalejší ze všech tří, určitě by stálo za
to ho vyprostit, dolování ze dna řeky bude však trochu oříšek. To jsme
ještě nezkoušeli. Každopádně se na něj můžeme vrhnout, až při nižším
průtoku vody,“ doplnila geoložka. Zdůraznila, že v případě úspěšné
záchranné akce by tak muzeum obohatilo své sbírky o jeden z největších
exemplářů. Dosud leží v ústeckých depozitářích 17 zkamenělých
hlavonožců, přičemž největší má v průměru 60 cm. Šest amonitů pak
pochází přímo z Litoměřicka z opukových lomů poblíž Čížkovic.
