Exponát měsíce října - Zápřednice jedovatá

Zařazení v systému:
Řád: Pavouci – Araneae     Clerck, 1757
Čeleď: Zápřednicovití – Miturgidae     Simon, 1885
Rod: Zápřednice - Cheiracanthium
Druh: Zápřednice jedovatá- Cheiracanthium punctorium (Villers, 1789)

Charakteristika:
Zápřednice jedovatá je pavouk nápadný jednak velikostí těla, jednak poměrně velkými zámotky na vrcholcích luční vegetace. Samice dorůstají velikosti 10 - 15 mm a patří tak mezi největší druh zápřednic ve střední Evropě.

Samci jsou o něco menší a dorůstají velikosti 7,5 - 12 mm. V obou případech se jedná o délku těla, bráno bez končetin. Samičky jsou zbarvené méně výrazně, převládá u nich zelenavé zbarvení zadečku, které se ke konci života mění až v béžovohnědé. Samečkové mají zadeček žlutý s nápadným tmavým podélným pruhem. Velmi nápadně jsou však u obou pohlaví zbarvena klepítka a hlavohruď, která jsou výrazně oranžová až červená. Pouze konec klepítek (chelicer) je černý.

Vývoj:
V přírodě se s dospělými pavouky můžeme setkat od začátku července do přelomu října a listopadu. S mláďaty se můžete setkat již od května, kdy si ve velikosti cca 5 mm začínají budovat své první zámotky. Během svého vývoje, jak rostou, úkryty opouštějí a budují si zámotky nové, které u dospělců dosahují velikosti až několika cm. Obzvlášť velké a  pevné si dělají dospělé samice, které v nich hlídají kokon s vajíčky a  později i čerstvě vylíhlá mláďata. Pokud roste na lokalitě třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), většina zámotků je na jejím květenství, ale lze je nalézt i na dalších druzích jako je ovsík, lipnice a jiné druhy trav. Objevit tyto pavouky v přírodě vyžaduje určité znalosti. Většinu života tráví ve svých zámotcích a opouští je především samci, když se vydávají hledat samičky. Samice v zámotku přetrvává i po jeho opuštění mláďaty a na podzim zde i umírá. Staré zámotky s uhynulými samicemi lze na lokalitě nalézt i během následující sezóny, a můžeme tak výskyt pavouka zjišťovat celoročně.

Nebezpečnost:
Zápřednice jedovatá je poměrně velký pavouk, který má navíc velmi dlouhé chelicery, které poměrně snadno kůži prokousnou. Díky délce chelicer je kousnutí samozřejmě bolestivější.  Reakcí na kousnutí může být zvýšená teplota, nadměrné pocení a chvilkové znecitlivění (ochrnutí) okolí místa vpichu. Následky kousnutí však většinou do 24 hodin zcela odezní. Dle zkušeností lidí, kteří kousnutí zažili, je bolestivější než bodnutí od žihadlových blanokřídlých.