Zařazení v systému:Řád: Pavouci – Araneae Clerck, 1757
Čeleď: Zápřednicovití – Miturgidae Simon, 1885
Rod: Zápřednice - Cheiracanthium
Druh: Zápřednice jedovatá- Cheiracanthium punctorium (Villers, 1789)
Charakteristika:Zápřednice jedovatá je pavouk nápadný jednak velikostí těla, jednak poměrně velkými zámotky na vrcholcích luční vegetace. Samice dorůstají velikosti 10 - 15 mm a patří tak mezi největší druh zápřednic ve střední Evropě.
Samci jsou o něco menší a dorůstají velikosti 7,5 - 12 mm. V obou
případech se jedná o délku těla, bráno bez končetin. Samičky jsou
zbarvené méně výrazně, převládá u nich zelenavé zbarvení zadečku, které
se ke konci života mění až v béžovohnědé. Samečkové mají zadeček žlutý s
nápadným tmavým podélným pruhem. Velmi nápadně jsou však u obou pohlaví
zbarvena klepítka a hlavohruď, která jsou výrazně oranžová až červená.
Pouze konec klepítek (chelicer) je černý.
Vývoj:V
přírodě se s dospělými pavouky můžeme setkat od začátku července do
přelomu října a listopadu. S mláďaty se můžete setkat již od května, kdy
si ve velikosti cca 5 mm začínají budovat své první zámotky. Během
svého vývoje, jak rostou, úkryty opouštějí a budují si zámotky nové,
které u dospělců dosahují velikosti až několika cm. Obzvlášť velké a
pevné si dělají dospělé samice, které v nich hlídají kokon s vajíčky a
později i čerstvě vylíhlá mláďata. Pokud roste na lokalitě třtina
křovištní (Calamagrostis epigejos), většina zámotků je na jejím
květenství, ale lze je nalézt i na dalších druzích jako je ovsík,
lipnice a jiné druhy trav. Objevit tyto pavouky v přírodě vyžaduje
určité znalosti. Většinu života tráví ve svých zámotcích a opouští je
především samci, když se vydávají hledat samičky. Samice v zámotku
přetrvává i po jeho opuštění mláďaty a na podzim zde i umírá. Staré
zámotky s uhynulými samicemi lze na lokalitě nalézt i během následující
sezóny, a můžeme tak výskyt pavouka zjišťovat celoročně.
Nebezpečnost:Zápřednice
jedovatá je poměrně velký pavouk, který má navíc velmi dlouhé
chelicery, které poměrně snadno kůži prokousnou. Díky délce chelicer je
kousnutí samozřejmě bolestivější. Reakcí na kousnutí může být zvýšená
teplota, nadměrné pocení a chvilkové znecitlivění (ochrnutí) okolí místa
vpichu. Následky kousnutí však většinou do 24 hodin zcela odezní. Dle
zkušeností lidí, kteří kousnutí zažili, je bolestivější než bodnutí od
žihadlových blanokřídlých.