Náročný transport si vyžádal ojedinělý nález z hnědouhelného dolu
Vršany. Zkamenělý kmen o úctyhodném průměru přes
130 cm doputoval až na dvůr Muzea města Ústí nad Labem. Jde o torzo třetihorního stromového velikána objevené na jaře letošního roku během těžby v meziloží uhelné sloje. Představuje nejmohutnější nález z této oblasti. Obnažená část kmene měla výšku kolem pěti metrů, jde však pouze o zlomek mohutného zuhelnatělého stromu, který ještě pokračuje hlouběji do podloží. Jeho stáří geologové odhadují na přibližně
20 miliónů let. Pracovníci z přírodovědného odd. ústeckého muzea spolupracují s lomem Vršany nejen v oblasti geologie, ale už více než pět let především v oblasti ochrany ptačích společenstev a při monitoringu vzácných druhů živočichů, které jsou vázány právě na aktivní těžební oblasti. Torzo kmene bylo muzeu v rámci dobrých vztahů darováno Vršanskou uhelnou společností za symbolickou částku 1 Kč.
Třetihorní kmen mohutné dřeviny byl ponechán přes letní sezónu v lomu a
tvořil součást exkurzní trasy v rámci uhelné safari. Obnažená část kmene
měla již v místě nálezu několik dílčích příčných puklin. Podle nich se
kmen také rozpadl na dvě hlavní části, z nichž ta větší
vážila 5,5 tuny.
Oba kusy byly v pátek 2. 10. 2015 s využitím těžké techniky a jeřábu
vytaženy a dopraveny do Muzea města Ústí nad Labem. Části kmene byly
umístěny ve venkovním dvoře budovy muzea.
Třetihorní kmen není
bohužel impregnován křemenem v celém průměru. Jeho součástí je množství
rychle větrající rozpadavé uhelné hmoty, navíc jeho jádro tvoří drolivá
jílovito-písčitá výplň. Původní strom musel mít tedy dutý kmen, který
byl postupně vyplněn jezerními a říčními uloženinami, které byly i v
jeho okolí.
Muzejníci plánují vybudovat do začátku zimy jeho
zastřešení. Další neméně důležitou etapou bude jeho zpevnění ocelovými
obručemi a navržení metodiky konzervace k jeho zachování v celistvém a
co možná nejpůvodnějším stavu. „V nejbližší době bude kmen podroben také
zkoumání specialistů na fosilní dřeva, abychom se o něm samotném a
procesech, které ho formovaly, dozvěděli co nejvíce informací. Již teď
jsou na něm patrné různé zajímavé jevy, jako například povlaky
krystalického dolomitu vyplňující praskliny v kmeni nebo zkamenělá
pryskyřice.“ uvedla geoložka muzea Zuzana Vařilová.
Sbírky ústeckého
muzea obsahují menší třetihorní dřeva (nejčastěji části kmenů či větve),
většina z nich pochází ze starých hnědouhelných lomů převážně z okolí
Ústí nad Labem, z oblasti Chabařovic a Trmic. K největším exponátům
náleží část pařezu borovice pocházející z hnědouhelné sloje z dolu Nová
naděje z hloubky 100 m, který je rozpadlý na dvě části, přičemž větší z
nich dosahuje velikosti 100x80x80cm. „Torzo nově objeveného fosilního
kmene bude tedy nejen největším kouskem, ale skvěle doplní stávající
geologickou kolekci ústeckého muzea. Kmen by měl v budoucnu navíc tvořit
součást stálé expozice, která bude mimo jiné zaměřena i na historii
dobývání uhlí v regionu a související rozvoj průmyslu v Ústí nad Labem.“
doplnila Vařilová.
