Celý svět okouzlily produkty průmyslu ohýbaného nábytku
někdejšího Rakousko-Uherska a zároveň významně rozvinuly způsoby moderního
marketingu a systému řízení výroby. Výstava přiblíží tento fenomén zejména
prostřednictvím výrobků světoznámé firmy Gebrüder Thonet, ale i dalších
slavných značek, jako Jacob & Josef Kohn, i méně známých, třeba D. G.
Fischel Söhne, včetně zcela zapomenutých regionálních výrobců ze severu Čech.
Základ expozice vzniká ze sbírek soukromé prodejní galerie Tomáše Brejníka v
Litoměřicích a soukromého sběratele Pavla Zedínka z Lovosicka. Přehlídku
doplňují sbírkové předměty Muzea města Ústí nad Labem a Collegia Bohemica.
Vedle ohýbaného nábytku v nejrůznějších formách, které se zdaleka neomezují jen
na proslulé židle „thonetky“, návštěvníci uvidí poutavé dobové katalogy,
miniaturní verze nábytku pro panenky a další předměty dokumentující více než
stopadesátiletou historii ohýbání dřeva pro nábytkářství.
V rámci Čech půjde o
průkopnický výstavní projekt, neboť dokumentace a prezentace historie ohýbaného
nábytku byla dosud výhradně doménou Moravy. Mimo Českou republiku věnuje tomuto
fenoménu pozornost zejména rakouská Vídeň, kde ona technologie vznikla. Významné
stálé expozice nabízí také Německo (Frankenberg, Boppard), neboť tam zůstává
tento typ nábytku dodnes velmi populární. Autoři výstavy se snaží, aby i
obyvatelé Čech získali větší povědomí o mimořádných hodnotách ohýbaného
nábytku, protože i zde býval velice rozšířený a dodnes jeho pozůstatky najdeme
v mnohé domácnosti. Zatím zde však není výjimkou, když sběratelsky cenné nebo
přímo unikátní kousky nenávratně mizí na smetištích či jako dřevo na podpal.
Takřka v holobytech musí nyní žít dva největší
severočeští sběratelé ohýbaného nábytku, kteří spoluvytvářejí ojedinělou
výstavu „Thonet a jeho severočeské ozvěny“ zahájenou vernisáží tento čtvrtek v
Muzeu města Ústí nad Labem. Do expozice totiž přenesli vybavení svých
domácností včetně vůbec nejvzácnější exemplářů, jaké se v soukromých i
muzejních sbírkách nacházejí. Jednoduchá, lehká, pevná, elegantní a také levná židle
lidově zvaná „thonetka“ má už bezmála dvě stě let. Na jejím počátku stojí
experimenty německého truhláře Michaela Thoneta s ohýbáním dřeva za pomocí
páry. K dokonalosti svůj vynález přivedl roku 1856, kdy založil svou první
skutečnou továrnu, a to na území Českého království v moravských
Korýčanech. Brzy zaplavil evropský trh milióny kusů nábytku v neuvěřitelně
širokém sortimentu a inspiroval desítky dalších výrobců, včetně těch na severu
Čech. „Před deseti lety jsem se nastěhoval do staré vily po prarodičích a chtěl
jsem si ji vybavit dobovým nábytkem. Při tom jsem zjistil, že Thonet, zdaleka
nejsou jen židle, ale také věšáky, postele, skříně, prostě kompletní vybavení
domácnosti. Je to krásné a zároveň se v tom velmi pohodlně bydlí,“ popsal
svou cestu k tomuto fenoménu Tomáš Brejník z Litoměřic. Postupně se
stal specialistou na ohýbaný nábytek, vzdal se své profese projektanta,
proměnil se v renovátora a otevřel si prodejní galerii. Dnes patří mezi
sběrateli ke špičce. To mimo jiné dokládají hvězdné exponáty, které na výstavě
v Ústí představí. Jsou mezi nimi i dva exempláře z vůbec nejstarších
„thonetek“, ještě z doby, kdy Michael Thonet neměl továrnu, ale pouhou
manufakturu. Na světě se takové dochovaly jen v několika set kusech. Roli
celebrity mezi vystavenými artefakty pak hraje houpací lehátko „7500“
z 80. let 19. století pojmenované pragmaticky podle katalogového čísla.
V České republice se nacházejí jen tři. „Představuje vůbec
nejobdivuhodnější produkt Thoneta ukazující úplnou mez jeho vynálezu ohýbání
dřeva. Základní prvek lehátka tu totiž tvoří přes pět metrů dlouhá tyč. Její
ohýbání bylo velmi náročné a použitelných byly z deseti kusů jen dva.
Proto také šlo o velmi drahý výrobek. To ostatně platí i z dnešního sběratelského
pohledu,“ poznamenal Tomáš Brejník.
Přestože většinu vystavených exponátů sběratelé doma mají
k dennímu užívání, o těch nejstarších a nejvzácnější to rozhodně neplatí.
„Na ty si nikdo sednout nesmí, ani my se neodvážíme je vyzkoušet. Často jsou už
velmi křehké a jen náročné restaurování z nich alespoň na pohled znovu
učinilo prezentovatelný kus nábytku,“ dodává druhý ze sběratelů Pavel Zedínek
z Lovosicka. Severočeské ozvěny převratného Thonetova vynálezu ukazuje na
výstavě například židle děčínské firmy Flaschner Friedrich, která však v silné
konkurenci vydržela jen mezi léty 1883 až 1903. V expozici reprezentuje
nedávný přírůstek sbírek Muzea města Ústí nad Labem. Dále připojilo své
sbírkové předměty centrum pro dějiny českých Němců Collegium Bohemicum a několik
soukromých osob.