Nález ze dna řeky Ohře /Operace Amonit/
Přijďte se podívat na čerstvě uloveného amonita do ústeckého muzea. Kromě obří zkamenělé ulity představuje nový Exponát měsíce také další exempláře tohoto druhohorního hlavonožce, včetně foto-příběhu k novému přírůstku. Amonit vylovený z vod řeky Ohře patří k typickým zástupcům druhohorního (jurského a křídového) moře. Tito živočichové vedli aktivní způsob života a patřili mezi dravce, živili se rybami a drobnými vodními živočichy. Někomu mohli svým vzhledem připomínat křížence chobotnice a šneka. Jejich tělo bylo skutečně podobné chobotnicím, typická pro ně ale byla pevná vápnitá schránka podobná ulitám hlemýžďů. Schránka je spirálově zavinutá a rozdělená na dílčí komory, které byly vyplněné plynem a vodou, čímž amonité regulovali hloubku ponoru. Samotný živočich obýval jen poslední komory, ze kterých vykukovala dlouhá chapadla, oči a vyúsťovalo zde i trávicí ústrojí. Amonité dorůstali velikosti od několika cm až po gigantické rozměry přesahující dva metry. V paleontologii patří jejich schránky mezi důležité vůdčí zkameněliny, které mají prvořadý význam pro stanovení stáří geologických vrstev.
Většina druhohorních amonitů ve sbírkách ústeckého muzea je řazena ke
starým nálezům z první poloviny minulého století. Nejčastěji byly
objeveny během těžby v dnes již zaniklých vápenkách a lomech. Geologické
sbírky Muzea města Ústí nad Labem ukrývají amonity z celého ústeckého
kraje, z nalezišť na Lounsku, Litoměřicku, Teplicku, Ústecku i Děčínsku.
Koryto řeky Ohře u Křesína je tvořeno vápnitými jílovci a slínovci,
zjednodušeně řečeno křídovou opukou. V dávné geologické historii bylo
mořským dnem, na kterém se postupně ukládaly mocné sedimenty spolu se
schránkami a kostrami odumřelých živočichů. Stáří nalezených zkamenělin
je odhadováno na přibližně 90 mil. let. Oblast jižně od Lovosic směrem k
obci Libochovice, zejména pak oblast cementárny Čížkovice (dnes
Úpohlavy) a také výchozy hornin podél řeky Ohře jsou bohatými
paleontologickými nalezišti. V depozitářích ústeckého muzea leží 17
zkamenělých křídových amonitů z této části Litoměřicka, přičemž největší
dosahuje velikosti kolem 60 cm. Šest z nich podobně velikých pak
pochází z opukových lomů poblíž Čížkovic. Čerstvé nálezy od Křesína o průměru 80 a 70 cm představují zatím největší exempláře tohoto dravého
mořského hlavonožce v geologických sbírkách muzea.
