![](/CMSUpload/Clanek_1469/holuba.jpg)
Holub je považován za jeden z nejstarších živočišných druhů, které si člověk ochočil. Během tisíciletí vzájemného soužití se naskytlo mnoho situací, kvůli kterým se stal pro lidi nepostradatelným partnerem. A právě vzájemný vztah člověka a holuba je základním mottem celé výstavy. Ve své první části přibližuje fenomén holubí pošty, od jejích počátků ve starověku přes znovuobjevení ve středověku až po využití v moderních válečných konfliktech 19. a 20. století. Poukazuje tak na vyspělé civilizace starověku (Persie, Řecko, Řím, Indie, Čína), které tyto pozoruhodné opeřence oceňovaly pro jejich rychlost, vytrvalost a výjimečný orientační smysl. Navazuje popisem vzdušné dopravy zpráv v arabském středověku i jejím návratem do Evropy během křížových výprav.
V novějším období se věnuje využití poštovních holubů zejména během
první a druhé světové války, kdy jejich přítomnost na bojišti často
znamenala poslední možnost vedoucí k záchraně nepřítelem obklíčených a
komunikačně odříznutých jednotek. S rozvojem telekomunikační techniky v
posledních desetiletích sice holub ztratil svůj vojenský význam, nicméně
i v soudobé společnosti má své nezastupitelné místo. Například až do
roku 2006 zajišťovali poštovní holubi nouzovou komunikaci s odlehlými
policejními okrsky v Indii, a doposud je využívají pašeráci k obelstění
pohraničních hlídek. Podobně jsou desítky tisíc holubů cvičeny čínskou armádou pro případ výpadků moderních technologií.
![](/CMSUpload/Clanek_1469/_DSC7401.jpg)
Další
části výstavy přibližují prostředí, ve kterých se různé druhy holubů
vyskytují. Návštěvník se tak dozví o vývoji holubníků, významných a
slavných chovatelích či společenských akcích, při nichž člověk tato
zvířata využíval a dodnes využívá. Prostřednictvím starobylé hry
„triganieri”, při níž vypuštění holubi lákají do svých sídel další
ptáky, zasvěcuje také do historie volnočasových aktivit. Podobně podává
informace o specifické střelecké disciplíně „trapu”, která se vyvinula z
kratochvilného střílení holubů. Podrobněji se dále věnuje zvláštním
schopnostem, díky nimž holub nabyl takového významu. Malý opeřenec je
tak připomenut nejen jako doručovatel zpráv či „fotošpión“, ale i jako
součást náboženských systémů nebo symbol mírového hnutí. V neposlední
řadě seznamuje s využitím holubů, holubic a holoubat v rozličných
projevech umělecké tvorby.
![](/CMSUpload/Clanek_1469/holubi-01.jpg)
Holubice se totiž nestala pouze motivem
jednoho z nejznámějších Picassových obrazů, nýbrž inspirovala i další
malíře, sochaře, hudební skladatele, dramatiky, literáty či filmaře.
Do své tvorby ji zakomponovali i takoví umělci jako Bedřich Smetana,
Jaroslav Seifert nebo František Vláčil. Samostatnou kapitolou je vztah
holuba a poštovnictví. Fenomén holubí pošty totiž přinesl i jeden
zvláštní formát, tzv. pigeongram – speciální typ zásilky, který se
doručuje v kapsli uchycené na noze poštovního holuba. Zpracování holubí
symboliky se rovněž zrcadlí v tuzemské a zahraniční známkové tvorbě.
Mezi rozličnými motivy nejmenších uměleckých děl se vyskytuje opět
hlavně holubice, nejčastěji jako „ikona“ poštovních služeb, míru či
klidu a rozvahy. Opeřence na poštovních známkách tak znázornili mistři
svého oboru, jakými byli Jaroslav Benda, Josef Liesler, Max Švabinský či
Karel Svolinský.
![](/CMSUpload/Clanek_1469/_DSC9824.jpg)