„Depot“ ze Svádova

Jako depot ze Svádova bývá označován hromadný nález bronzových předmětů, který měl být údajně učiněn na východním svahu vrchu Hradiště u Svádova. K nálezu mělo dojít dne 11. srpna 1897 během výzkumu kurátora archeologické sbírky ústeckého muzea Adolfa Kirschnera. Ten na vrchu Hradiště nechal kopat na více místech, ale zřejmě bez výsledku. Teprve na východní straně kopce směrem k Valtířovu (již na katastru této obce) mělo dojít k náhodnému nálezu depotu. Jeho skladba však budí již od dob objevu oprávněné rozpaky. Nález totiž obsahuje předměty z několika různých časových období, jde tak nejspíše o úmyslný podvrh. Celkem šlo asi o 56 předmětů (mylně bývá v literatuře uváděno 65 předmětů), z nichž se do dnešních dnů dochovalo 54 předmětů (v 57 kusech či fragmentech). Předměty jsou uloženy v archeologické sbírce Muzea města Ústí nad Labem (inv. č. A 2716-2723, A 2725-2744), nedohledatelný je jeden zdobený náramek (původní inv. č. A 2724) a zřejmě i jedno dlátko (?; údaje o počtech kusů se u inv. č. A 2726 liší).

Základ souboru tvoří část neznámého depotu z mladší doby bronzové patřící do horizontu zlomkových depotů typu Lažany a Suchdol (stupeň B D – Ha A1, cca 1300 - 1100 př. Kr.). Jde o zlomky srpů s bočním trnem i  pokročilejších srpů s žebrovaným řapem, fragmenty seker se středovými  laloky či postranními lištami, dále zlomky mečů, zlomky rytím zdobených náramků, několik náramků celých, masivní zdobený nápažník, kuželovitou stupňovitou falérku z koňského postroje, zdobený fragment jehly štítkové spony a několik dalších drobných zlomků předmětů. Tento soubor je pak doplněný o jednotlivé předměty z dalších období. Ze starší doby bronzové, z kultury únětické (cca 2300 – 1600 př. Kr.), pochází zřejmě bronzová spirálka a přelomená jehlice s kulovitou hlavicí. Do pozdní doby bronzové (horizont depotů typu Středokluky-Jenišovice/Kosmonosy-Bošín, Ha A2 – B1, cca 1100 - 900 př. Kr.) lze zařadit ozdobu ve tvaru ptačí hlavičky, objímku s uzavřenou roztepanou hlavicí (snad ozdobné součásti vozu či koňského postroje) a  nejspíše i zlomek sekery s podélným žebrem, rovným lištovitým schůdkem a ouškem k uchycení upevňovacího řemínku, fragment dlátka a snad i tepací destičku (či surovou bronzovinu k dalšímu zpracování). Soubor je pak dále doplněný ještě o sponu s volnou patkou ze střední doby laténské (LT B2/C1, cca přelom 3./2. století př. Kr.) a několik předmětů římsko-provinciálního původu, datovatelných do starší až mladší doby římské (cca 1. – počátek 3. století po Kr.). Jde o tutulovitou sponu zdobenou emailem, masivnější zvonek pyramidálního tvaru, figurku ležící kočkovité šelmy (levharta či geparda?), figurku domácího bůžka (tzv. lara), válcovitou průvlečku s ostny na bocích (zřejmě součást uzdy koně) a trojdílný hák (snad určený k lovu velkých dravých ryb?). Fragment jednoduchého řetízku, zakončeného závlačkou, je snad až novověkého stáří.

Nejkurióznějším předmětem je jednoznačně břitva egyptského původu z období tzv. Nové říše (cca 1550 – 1077 př. Kr.), nejpravděpodobněji z doby vlády 18. dynastie egyptských faraonů (cca 1543 – 1292 př. Kr.). Na jedné straně má vyrytou kartuši s krátkým nápisem v hieroglyfickém písmu. Může jít o jméno majitele břitvy.
Výčet předmětů s tak dlouhým časovým rozpětím a mnohdy i rozličným původem jednoznačně ukazuje, že celý depot je novověkým podvrhem.  Je nepochybné, že některé předměty vyrobené na území římských provincií (či přímo v Římě) nebo v Egyptě, se na naše území nemohly dostat jinak, než až v moderní době obchodem s antickými starožitnostmi. Na nepůvodnost depotu upozornili již dříve H. Preidel, E. Simbriger, J. Filip, J. Böhm a naposledy i J. Blažek. Poslednímu jmenovanému se podařilo objevit v  archivních zápisech v (dnes bohužel nezvěstném) deníku archeologického oddělení ústeckého muzea z let 1924-1926 důležitou poznámku E. Simbrigera, z níž se dozvídáme, že dle ústního sdělení pátera Bělíka ze Svádova (přítomného na vykopávkách roku 1897), měl tzv. svádovský depot (či jeho podstatnou část) zakoupit A. Kirschner v nedalekém Byňově od jednoho z místních sedláků. Vše nasvědčuje tomu, že jej pak na vrchu Hradiště později úmyslně podvrhl, snad z důvodu předešlého dlouhodobého neúspěchu během vlastních vykopávek, financovaných z rozpočtu Ústecké muzejní společnosti, jež však přes nepochybně značné výdaje nepřinesly kýžené impozantní výsledky.
Jan Blažek rovněž nedávno upozornil na skladbu nejstarší části depotu, v níž zaujmou zlomky mečů a kuželovitá stupňovitá falérka (průvlečka). Podobné předměty se objevily rovněž v  tzv. depotu z Rýdče, nalezeném roku 1866 na úpatí vrchu Rovný a  rozchváceném nálezci ihned po jeho objevení. Části tohoto velkého hromadného nálezu se pak různými cestami a oklikami a v různém časovém odstupu dostaly do sbírek Národního muzea v Praze, Přírodovědného muzea ve Vídni a do muzeí v Teplicích, Litoměřicích a Roudnici nad Labem. Není bez zajímavosti zmínit, že Byňov, kde měl A. Kirschner zakoupit svůj „svádovský“ depot, leží cca 4 km vzdušnou čarou severně od místa nálezu rýdečského depotu. Nelze tak vyloučit, že podstatná část tzv. depotu svádovského může pocházet z tohoto staršího rozchváceného hromadného nálezu, případně z jiného pozdějšího a nám neznámého nálezu z téže užší oblasti.

Literatura:
Blažek, J, 2002: Několik poznámek k původu balzamária z Obřího pramene u Lahoště a „Kirschnerově sbírce“, Archeologie ve středních Čechách 6, 419-422.
Kirschner, A. 1913: Der Bronzedepotfund am Berge Radischken bei Schwaden. Der Berg Deblik bei Sebusein – eine heidnische Kultusstätte?, In: Die Erschließung prähistorischer Gräberstätten im Elbetale II, Bericht der Museums-Gesellschaft Aussig über ihre Tätigkeit im Jahre 1912. Aussig, 15-19.
Kytlicová, O. 2007: Jungbronzezeitliche Hortfunde in Böhmen. Prähistorische Bronzefunde 20/12. Stuttgart.
Smejtek, L. – Lutovský, M. – Militký, J. 2013: Encyklopedie pravěkých pokladů v Čechách. Praha, 351.