Psík mývalovitý (Nyctereutes procyonoides)

nepůvodní šelma našich luhů a hájů

Psík mývalovitý, dříve zvaný také mývalovec kuní – středně velká psovitá šelma má velmi roztomilý kukuč. Bohužel v přírodě Vám nedá moc šancí se jím potěšit, neboť má převážně noční aktivitu. I přes roztomilý vzhled však nedělá radost ochráncům přírody ani myslivcům. Je to totiž pro naši přírodu nepůvodní druh, jehož cesta k nám byla dosti složitá. Původně pochází z východní Asie (Čína, Japonsko, východní Rusko), ale v letech 1929-55 byly vypuštěny tisíce jedinců do evropské části Ruska. Odtud se pak relativně rychle rozšířil do Finska a Polska a pak dále do velké části Evropy, včetně ČR. Na našem území se vyskytuje prakticky plošně, od nížin až po horské oblasti.

Vystavený jedinec pochází z Krušných hor. Populace na našem území právě prochází explozivním nárůstem a potkat se tak s nimi můžete téměř kdekoliv. Například ve Finsku došlo po fázi prudkého nárůstu populace k  výraznému snížení početnosti. Všichni doufají, že i na našem území tomu bude podobně. Psík u nás zatím nemá moc přirozených nepřátel, vlci i  rysi jsou stále velmi vzácní. Myslivcům je sice také trnem v oku, lovit ho může ale pouze myslivecká stráž a vzhledem k jeho noční aktivitě je to poměrně obtížné.
Pozoruhodné je, že psík mývalovitý jako jediná psovitá šelma upadá do zimního spánku. Díky tomu může přežít dlouhé a  tvrdé zimy ve východním Rusku. V Evropské části areálu není zimní spánek tak dlouhý a je možné, že psíci postupně přestanou na zimu usínat úplně.

Pro to, aby se stal invazivním druhem, má psík mývalovitý mnoho vhodných vlastností. Množí se již v prvním roce života, ve vrhu má 5-8 mláďat, která se osamostatňují již po čtyřech měsících. Dokáže také rychle kolonizovat nové oblasti a ani v potravě není nijak konzervativní – loví hmyz, žížaly, drobné obratlovce, pochutná si ale i  na ptačích vejcích, bobulích, ovoci či zdechlinách. Není tedy divu, že psík objevil také kouzlo městského života. V Japonsku, ale novodobě i v některých evropských městech (např. v Berlíně) doplnil pestrou škálu zde žijících druhů. Pokud tedy uvidíte toto chlupaté zvířátko hodovat někde u popelnic, nebuďte překvapení.