Dne 9. 9. 2016 nalezla paní Marie Klocová z Terezína na své zahradě v předměstí Litoměřic na keřích oleandru (Nerium oleander) celkem 7 housenek paleotropického lišaje oleandrového (Daphnis nerii Linnaeus, 1758). Na rozdíl od mnoha jiných, kteří nežádoucího škůdce svých rostlin zpravidla zašlápnou, zachovala se duchapřítomně. Od známého si vypůjčila knihu o motýlech, určila druh a vzápětí kontaktovala entomologa Městského muzea Ústí nad Labem Jiřího Spružinu, který housenky vyzvedl k dochování. Jedná se o naprostou entomologickou „bombu“, neboť nálezy imag i housenek tohoto motýla lze od roku 1964, od kdy probíhá mapování tažných motýlů v České republice, spočítat na prstech jedné ruky. Pro ilustraci: dle informačního portálu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR bylo u nás nalezeno (stav k 22. 9. 2016): v roce 1967- 1 motýl, v roce 1977- 1 motýl a 1 housenka, v roce 2005 – 1 housenka, v roce 2014 – 1 motýl.
Že je letošní rok pro tažné lišaje mimořádně příznivý, dokladují i další
informace z webových stránek Entomologického ústavu AV ČR zabývající se
mimo jiné i mapováním motýlů České republiky. Zde jsou ze září tohoto
roku uváděny tyto nálezy: Ostrava - zaregistrován 1 motýl a 4 housenky,
Blansko - na keřích oleandru bylo na dvou místech nalezeno celkem 7
housenek, Zvánovice nedaleko Prahy – několik imag vyfotografováno při
sání nektaru na zimolezu, Brno – Židenice – housenky na oleandru. Jako
další doklad „roku tažných lišajů“ může sloužit informace z monitorování
migrace ptactva přes Červenohorské sedlo (Hrubý Jeseník) kde bylo
počátkem září tohoto roku zaznamenáno 13 lišajů smrtihlavů (Acherontia
atropos).
Lišaj oleandrový je domovem v tropech a subtropech, kde
vytváří až 4 vzájemně se překrývající generace v roce. Nejčastěji na něj
můžeme narazit ve středomoří, kde obývá xerotermní svahy s řídkými
porosty oleandru. V jižní Evropě má 2 generace, přičemž jedinci 2.
generace velmi zřídka pronikají až daleko na sever do střední a severní
Evropy. Motýl, je pro cestování velmi dobře vybaven aerodynamickým
profilem těla a křídel, dosahuje rychlosti až 50 km/hod a hravě tak
překoná tisícikilometrovou vzdálenost. Vývoj motýla od vajíčka po imago
je velice rychlý: vaječná perioda do 12 dní, larvální 18 dní a stádium
kukly 20 dní. Zeleně zbarvená housenka s blankytnými skvrnami v přední
části těla se před kuklením zbarví do oranžova, na hřbetě zčerná a slézá
z živné rostliny k zemi, kde se zakuklí v řídkém zámotku. Vylíhlý motýl
je svým půvabným pastelovým zbarvením pravým klenotem mezi lišaji,
skutečnou ozdobou přírody a snem každého lepidopterologa. Bohužel, v
našich podmínkách nepřežije trvalejší pokles teplot pod 10 stupňů
Celsia, proto se zde nemůže trvale rozšířit.
Lišaj oleandrový se v muzeu úspěšně vylíhnul
Po cca 20 dnech od zakuklení housenek, se v noci z 2. na 3. října úspěšně vylíhla první dvě imaga lišaje oleandrového (Daphnis nerii Linnaeus, 1758). Brzkému líhnutí již několik dní před tím nasvědčovala výrazná pigmentace kukel, které ze světle okrové barvy ztmavly do tmavohnědé s černým meandrováním. Čerstvě vylíhlý motýl sedící na živné rostlině, byl za přítomnosti neskutečně šťastného entomologa Jiřího Spružiny fotograficky zadokumentován Jiřím Preclíkem. Motýli budou využiti k rozšíření sbírkového fondu muzea, přičemž vzorek bude odeslán na Entomologický ústav BC AV ČR k analýze DNA v rámci molekulárně – fytogeografického výzkumu původu vzácných migrantů ve střední Evropě.
