Budova Národního divadla jako pentagon a navíc od německojazyčného autora, podobně nezvyklý pohled na architekturu českých zemí v druhé polovině 19. století odhaluje objevná kniha
Cizí dům? Vznikla z dizertační práce Věry Laštovičkové-Vostřelové, která je také autorkou výstavy
Cizí dům? v Ústí nad Labem (20. 1. – 16. 4. 2017). Během 19. století v procesu rozvoje občanské a národní společnosti Češi a Němci stanuli na opačných stranách barikády. Každý národ se snažil o definování a obhájení své vlastní identity. Zatímco Češi získávali stále významnější postavení, bojovali Němci o uchování svých pozic. Architektura je jedním z nejmarkantnějších svědků jejich snah, a zvláště stavby úzce spojené s národní myšlenkou: spolkové německé domy, německá divadla, radnice německých měst, turnerské tělocvičny, luteránské nebo starokatolické kostely.
Kniha tedy čtenáře seznámí nejen s tvorbou českoněmeckých architektů,
ale také přiblíží charakter architektury měst v někdejší německé
jazykové oblasti. Jejím hlavním cílem je hledat odpověď na otázku, jak
se architektura českých Němců podílela na formování jejich národního
uvědomění, a sice v neklidném období od revoluce roku 1848 – nazývané
Jarem národů – až do otevření Jubilejní zemské výstavy roku 1891, na
které se již prezentoval pouze jeden ze zemských národů: Češi. Zatímco
v padesátých letech 19. století ještě nebylo důležité, zda projekt
českého národního divadla vytvoří architekt německé národnosti, koncem
století tu proti sobě stojí dva znesvářené tábory. Nakolik však byla
česká a německá architektura skutečně vzájemně cizí? Publikace vychází
v česko-německé jazykové mutaci. Grafické řešení Toman Graphic Design.
