Královské svobodné město Ústí nad Labem se rozkládá v údolích řek Labe a Bílina, kde na mnoha místech zasahuje vysoko do svahů malebného Českého středohoří. Severozápadní obzor lemuje hřbet Krušných hor, kterým prochází starobylá česko-saská zemská hranice. Samotné město Ústí nad Labem se během 19. a 20.století stalo jedním z nejdynamičtějších průmyslových center českých zemí. Díky tomu se romantická krajina stala nejenom místem inspirace, ale také místem četných kontrastů. Lidé, kteří žili a žijí v tomto kraji, byli vždy prostředím Ústecka ovlivňováni natolik, že právě zde se mohl zrodit jedinečný duch místa, který trvá před dramatické události minulých staletí až do dnešních dnů.
Objevování genia loci se stalo hlavním motivem výstavy, která úzce koresponduje s projektem „Trasy netušených krás“. Ten je výsledkem česko-německé spolupráce mezi oddělením cestovního ruchu Magistrátu města Ústí nad Labem s Muzeem města Ústí nad Labem a neziskovou organizací Obecní dům Drážďany –Neustadt (Stadtteilhaus Dresden Äußere Neustadt e.V.). Byly připraveny čtyři základní turistické trasy. První vede po významných dominantách města, kterými jsou kostel Nanebevzetí Panny Marie, známý jako kostel se šikmou věží, Větruše, hrad Střekov a Mariánský most. Tudy vede cesta jádrem ústeckých dějin. Na ni navazuje trasa po ústeckých NEJ, která ukazuje místa spojená s mimořádnými událostmi a příběhy, jako je třeba jedna z nejvyšších budov v bývalém Československu, místo kde žil nejbohatší podnikatel první československé republiky, první budovu s dálkovým vytápěním u nás nebo ve své době jedno z nejodvážnějších zastřešení amfiteátru na světě, které bylo postaveno v roce 1971.
Zajímavé jsou také příběhy trasy po vilové architektuře, která spojuje příběhy evropsky proslulých architektů a stavitelů s osudy obyvatel těchto domů. K světově nejslavnějším patří například architekt Albin Camilo Müller z Darmstadtu, který navrhl vilu pro Aloise Winnara nebo vila Adolfa Pitschmanna z roku 1934, kterou navrhl Ervín Catona. V jedné z vil můžete najít také místo, kde se narodil a strávil své dětství Heinz Edelmann, který se světově proslavil jako výtvarník filmu „Žlutá ponorka“ britské hudební skupiny Beatles.
Nejdelší trasu nabízí „Umělecká stezka“, která vede labským údolím z Církvic do Malířského koutku pod hradem Střekovem. Právě touto cestou se může poutník projít krajinou umělecké inspirace. V minulosti bychom zde mohli potkat slavné básníky Johanna Wolfganga Goetha a Karla Hynka Máchu, dánského pohádkáře Hanse Christiana Andersena, romanopisce Karla Maye a Vladimíra Párala, hudební skladatele Richarda Wagnera nebo Bedřicha Smetanu. Labským údolím prošly také stovky dramatických umělců, z nichž nejslavnější jsou herečka Marlen Dietrich nebo světoznámý kameraman Frank Planer. A samozřejmě to jsou malíři, grafici a fotografové, kteří již od konce 18. století systematicky zaznamenávali krajinu a její příběhy v proměnách doby i výtvarných stylů.
K nejslavnějším obrazům romantismu první poloviny 19. století určitě patří například díla drážďanského malíře Ludwiga Richtera, ze Saska pocházeli ale také Ernst Gustav Doerell nebo Carl Quarck, s hradem Střekovem jako významným motivem svého díla pracovali Carl Croll a Ferdinand Lepié, Josef Reiner přišel z Rakouska. Ti všichni jsou na výstavě zastoupeni svými malířskými díly. Vlastní výstava ilustruje vybrané příběhy jedinečným souborem muzejních sbírkových předmětů. Obrazy, turistické průvodce, pohledové mapy, turistická literatura, ale také další předměty ze sbírek Muzea města Ústí nad Labem na výstavě „Krajina netušených krás“ lákají k procházkám po uvedených trasách nejen Ústečanky a Ústečany, ale i další návštěvníky města. Jako průvodce jim poslouží tištěné informační materiály a audioguidy. Ty je možné si opatřit v Informačním středisku města Ústí nad Labem na Mírovém náměstí, kde je výchozí bod prohlídkových tras.
Zájemci o historii města Ústí nad Labem a o historii krajiny Ústecka mají na výstavě „Krajina netušených krás“ také jedinečnou možnost srovnání různých historicky vzdálených pohledů na město a jeho okolí. Je tak možné si udělat představu o obrovských změnách , které krajinu a město postihly během 19. a 20.století. Nejstarším vystaveným obrazem je tzv. „Jubilejní obraz“ z roku 1718 od Mathiase Zelenky, nejstarší dominanty středověkého města – ústecké městské brány – jsou k vidění nejen na obrazech, ale také na čtyřech modelech. Obrazy z poloviny 19.století zachycují proměnu malého středověkého města v průmyslovou metropoli, která dominuje na plátnech Karla Quarcka a Josefa Reniera ze začátku 20.století. Poslední jmenovaný malíř Josef Reiner je autorem monumentálního triptychu z let 1922-1924 s pohledem na střekovskou stranu řeky Labe od Malířského koutku s hradem Střekovem až po Kamenný vrch s Olšinkami.
