Záchranný archeologický výzkum v Hrbovicích u Ústí nad Labem

Od 4. září 2017 provádí archeologové Muzea města Ústí nad Labem záchranný archeologický výzkum na pravěké polykulturní lokalitě na katastru zaniklé obce Hrbovice na Ústecku. Na ploše asi dvou hektarů, kde má v mírném svahu nad Ždírnickým potokem v budoucnu vyrůst nová skladovací hala firmy CTP, bylo po skrývkách ornice zjištěno rozsáhlé pravěké sídliště a menší kostrové pohřebiště z pozdní doby kamenné (eneolitu) a též sídliště z mladší až pozdní doby bronzové. Naprostá většina sídlištních objektů (kůlových, zásobních, odpadních a těžebních jam) zachycených v dolní jižní části plochy patří kultuře nálevkovitých pohárů (cca 3800 – 3350 př. Kr.). „Jde zřejmě o jedno z dosud největších sídlišť kultury nálevkovitých pohárů v severozápadních Čechách. V jedné ze sídlištních jam byl dokonce objeven depot keramických nádob. Všechny nádoby byly v jámě na sebe poskládány dnem vzhůru a překryty zeminou. Jedná se o výjimečný nález.“, říká Luboš Rypka, archeolog pověřený vedením výzkumu. K této osadě může patřit i polokruhový dvojitý palisádový žlab, zachycený po skrývkách v horní severní části plochy, který bude teprve předmětem navazujícího výzkumu.

Několik sídlištních objektů by podle předběžného určení mohlo náležet i kultuře michelsberské, která je o něco málo starší a částečně současná s nejstarším stupněm kultury nálevkovitých pohárů. Nejvýznamnějším objevem v jižní části plochy je však středně velké kostrové pohřebiště datované do mladší fáze kultury se zvoncovitými poháry (cca 2500 – 2300 př. Kr.). K dnešnímu dni máme zdokumentováno přibližně 13 hrobů s  četnými keramickými milodary v podobě mís a džbánků. Ve dvou z nich se našla i výjimečná lukostřelecká výbava. V prvém z hrobů byla zachycena kostra muže v charakteristické skrčené poloze na levém boku, kromě mísy a dvou džbánků byly za zády mrtvého nalezeny tři pazourkové hroty šípů, jeden větší pazourkový hrot oštěpu a na levém zápěstí vzácná kamenná nátepní destička, která chránila ruku zemřelého před úderem tětivy luku.

Ve druhém mužském hrobě bylo kromě mísy zjištěno celkem devět pazourkových hrotů šípů, zřejmě původně poskládaných v toulci, na hrudi pak měl zemřelý dva zdobené kostěné lukovité závěsky, opět výjimečné nálezy. „Jde o vůbec první pohřebiště kultury zvoncovitých pohárů na Ústecku, zkoumané a náležitě zdokumentované profesionálními archeology a navíc takto bohatě vybavené. Dosud jsme měli v archeologické sbírce muzea jen několik jednotlivých starších nálezů nádob bez bližších nálezových okolností a bez jakékoliv dokumentace.“, prozrazuje kurátorka archeologické sbírky Eliška Wiesnerová, zástupce vedoucího výzkumu a  vedoucí archeologického oddělení ústeckého muzea. „O něco jižněji zachycený půdorys dlouhého domu loďkovitého tvaru vymezený dvěma podélnými žlaby a dvěma vchody v protilehlých delších stranách by podle analogií ze severního Maďarska mohl patřit rovněž této kultuře, stejně tak jako několik dalších sídlištních jam. Pokud se naše domněnka ukáže jako pravdivá, šlo by o vůbec první zachycený půdorys dlouhého domu tohoto typu v České republice. Vzhledem k tomu, že z obou žlabů máme jen minimum nálezů, spoléháme na přírodovědné analýzy, doufáme, že v  odebraných vzorcích zeminy bude dostatek archeobotanického materiálu k  provedení radiokarbonové datace, která nám naši domněnku buď potvrdí, nebo naopak vyvrátí. Jde tedy zatím jen o předběžnou interpretaci.“, doplňuje Luboš Rypka.

V současné době je spodní část plochy dle dohody předávána stavařům a výzkum se pomalu přesouvá do horní severní části, kde byly po skrývkách zachyceny sídlištní objekty z období lužické kultury, náležející svým trváním do mladší až pozdní doby bronzové (cca 1300 – 800 př. Kr.). „Dosud jsme v dolní jižní části plochy prozkoumali a kresebně a fotograficky zdokumentovali kolem 450 archeologických objektů, převážně sídlištních jam, nyní se přesunujeme do horní části plochy, kde bude objektů zřejmě ještě o něco více. Již nyní zde máme podchyceno kolem 130 sídlištních objektů a to v této části plochy teprve začínáme.“, objasňuje Karel Svoboda, hlavní technik výzkumu. Na terénní část naváže v brzké době laboratorní zpracování nálezů a posléze i vědecké vyhodnocení celého výzkumu. Kosterní pozůstatky převezme k dalším analýzám antropolog. Ústecké muzeum plánuje řadu přírodovědných analýz, které napoví více o přírodních a životních podmínkách ve zkoumané lokalitě.

Záchranný výzkum by měl v horní části plochy pokračovat ještě minimálně dva měsíce. „Do konce roku bychom chtěli zbylou plochu předat investorovi, aby mohl i zde pokračovat ve stavebních pracích, ideálně o něco dříve. Zástupci investora, firmy CTP, chápou, že naši archeologové objevili archeologicky velmi bohatou až výjimečnou lokalitu, a tak se nám snaží vycházet vstříc. Vše vždy záleží na včasném podchycení lokality a vzájemné dohodě stavebníků s archeology, což se v tomto případě podařilo. Archeologická sbírka Muzea města Ústí nad Labem bude obohacena o nálezy z období, která jsme dosud ve sbírce zastoupeny neměli vůbec, nebo jen v několika málo předválečných náhodných nálezech. Jde o významnou a vědecky cennou akvizici. S výsledky výzkumu a nejzajímavějšími nálezy budeme postupně seznamovat širokou veřejnost.“, uzavírá Václav Houfek, ředitel ústeckého muzea.