![](/CMSUpload/Clanek_1936/_DSC4096.jpg)
Detaily o nacistickém projektu na velkorysý tunel skrz Mariánskou skálu v Ústí nad Labem prozrazuje nový objev ústeckého muzea. Do sbírek se dostal koupí dosud neznámý plán z roku 1944 se zakreslením částečně realizované stavby, která měla umožnit propojení středu města se čtvrtí Krásné Březno i v době největších povodní na Labi.
Tunel měl měřit cirka 620 metrů a měl být dvou tubusový jako u dnešních moderních dálničních tunelů s šířkou každého tubusu 6 metrů a výškou 4,2 metrů. Na jedné straně měl ústit za dnešním parkovacím domem do ulice Velká Hradební a na druhé straně do prostor dnešního kamenolomu. Po délce měl mít osm únikových a větracích štol, jejichž výstupy mířily směrem k Labi do kolejiště.
Projekt je historikům známý, ale doposud měli k dispozici jen drobné
situační studie bez možnosti rozlišení detailu. Nově získaný plán je
nakreslený v měřítku 1:1000 a skýtá detaily o vnitřní dispozici,
základních rozměrech a třeba i o umístění stanoviště hasičů, systému
odvodnění včetně rozmístění záchodů. Prodejce jej získal od Ústečana,
jenž válečnou památku prý doma uchovával desítky let.
![](/CMSUpload/Clanek_1936/_DSC4114.jpg)
Megalomanskému nápadu na tunel skrz Mariánskou skálu bude letos kulatých
80 let. Poprvé nacisté veřejnost s tímto záměrem seznámili pouhé dva
týdny po obsazení pohraničí německým vojskem 25. říjnu 1938
prostřednictvím článku v Aussiger Tagblatt (Ústeckém deníku). Kvůli
hospodářské nouzi spojené s válkou započatou hned v září 1939 se ale
budování tunelu dostalo jen do fáze průzkumných štol. Výkres, který
muzeum získalo do sbírek, vznikl v předposledním roce války a
dokumentuje podřadné využití této rozpracované stavby jako
protileteckého krytu. Tento provizorní účel se nakonec stal trvalým a
dodnes je část tunelu vedená jako protiatomový kryt.
![](/CMSUpload/Clanek_1936/_DSC4168.jpg)
Původní dvě větrací
štoly tunelu slouží jako přístup do objektu a prozrazují je dva mohutné
betonové portály ve skále. Tyto portály budily mezi Ústečany dlouhá
léta spekulace o rozměrech skalního labyrintu, o celé nemocnici uvnitř
masivu. Atomový bunkr dnes patří Českým drahám a je nevyužívaný. Už v
příštím roce by se ale mohl stát příležitostně přístupnou turistickou
atrakcí v rámci nové turistické trasy po ústeckém podzemí připravované
magistrátem, Muzeem města Ústí nad Labem a Muzeem civilní obrany.
![](/CMSUpload/Clanek_1936/_DSC4288.jpg)