Příběh začíná během napoleonských válek 29. srpna 1813, kdy královské město Ústí nad Labem na dva dny obsadila francouzská vojska. Ta požadovala zajistit zásobování mužstva i krmivo pro koně. Když se 30. srpna odpoledne francouzští vojáci dověděli, že v bitvě u Chlumce nad francouzským sborem zvítězila spojenecká vojska Ruska, Rakouska a Pruska, tak sebrali Ústečanům, co mohli a rychle se s kořistí snažili město opustit. Na odchod se pokusili město Ústí nad Labem také zapálit. V tom jim zabránil náhlý útok rakouských vojáků, kteří přišli k Ústí nad Labem od Terezína. V jejich čele se do ulic města dostal také dragoun Friedrich Jordan, který hnal poslední Francouze Dlouhou ulicí až k tehdejší Drážďanské bráně. Poslední francouzské výstřely od této brány vzaly statečnému F. Jordanovi život. Padlý voják byl vzápětí pohřben na městském hřbitově u kostela sv. Materny na dnešním Lidickém náměstí.
V roce 1868 se rozhodl ústecký spolek válečných veteránů uctít památku statečného dragouna F. Jordana odhalením pamětní desky na domě č.p.219 v Dlouhé ulici, kde sídlil hostinec „Zur Stadt Leipzig“. Zhotovení pamětní desky zadal Robertu Platzerovi (*1.11.1831 - +3.9.1868), kameníkovi z Prahy. Ten pocházel z významné sochařské rodiny Platzerů a zhotovení mramorové pamětní desky byla asi jeho poslední práce, neboť krátce nato zemřel. Během odhalení pamětní desky přislíbil tehdejší ústecký starosta Anton Strohschneider, že město Ústí nad Labem bude o desku a Jordanovu památku řádně pečovat. Od tohoto roku se v Ústí pak až do druhé světové války konaly každoroční průvody na památku válečných událostí roku 1813, které začínaly u této desky a končily u kaple na Mariánské skále (zbořena byla v roce 1976).
V dubnu 1945 zažilo město Ústí nad Labem bombardování americkým letectvem, během kterého došlo také k poškození a následné demolici domu č.p.219 s Jordanovou pamětní deskou. V následujících desetiletích byl osud této desky neznámý, předpokládalo se, že zanikla s demolicí původního domu. A tak v roce 1999 byla odhalena v Dlouhé ulici nová pamětní deska F. Jordana.
Až letos v pátek 13. července navštívil ústecké muzeum Bogdan Ciomaga a upozornil ústecké muzejníky na nález kamenné desky s nápisem Friedrich Jordan. Na místě nálezu ve Dvořákově ulici 22 ředitel Muzea města Ústí nad Labem Václav Houfek ověřil, že se skutečně jedná o dávno ztracenou pamětní desku dragouna Friedricha Jordana. Místo nálezu napovědělo původního zachránce desky, kterým byl Alfréd Piffl (*13.6.1907 - +26.6.1972). Ten byl v letech 1946-47 prvním poválečným ředitelem ústeckého archivu a muzea, který pro tehdejší národní kulturní komisi zachraňoval významné památky z konfiskovaného německého majetku. V době jeho ústeckého působení v domě ve Dvořákově uli.22 Alfréd Piffl bydlel a měl zde i sklad pro zajištěné památky.
Na zahradě tohoto domu jím byla pamětní deska uložena někdy v roce 1946, ale po jeho odchodu do Bratislavy v roce 1947 se na ni zapomnělo. Díky Bogdanu Ciomagovi se dostala tato ztracená a znovunalezená památka po více než sedmdesáti letech do sbírky Muzea města Ústí nad Labem.
Stav desky ze sliveneckého mramoru nebyl příliš dobrý, proto byla následně restaurována muzejním konzervátorem Jiřím Belisem. Po očištění byla lícní strany desky broušena, po dosažení hladkého povrchu byl kámen vysušen a olejovou černou barvou byl vytažen nápis. Po zaschnutí nápisu byl povrch desky zaleštěn mikrovoskem a doleštěn.
Původní historická pamětní deska dragouna Friedricha Jordana je vystavena v Muzeu města Ústí nad Labem do 30.září 2018.
Mgr. Václav Houfek