V průběhu kolokvia zazněla řada příspěvků zaměřených na příklady, situace a jevy, které zanechaly stopu ve hmotných i nehmotných pramenech různého charakteru a významně ovlivňovaly výměnu myšlenek v evropském prostoru. (Viz program kolokvia.) Některé referáty souvisely s emigrací, migrací a exilem J. A. Komenského či Jednoty bratrské do polského Lešna, slovenské Skalice či Sedmihradska. K nim se řadil i mimořádný příspěvek Vladimíra Urbánka založený na obrazu českého pobělohorského exilu v Anglii, vyplývajícího z pramenů, dochovaných v archívu Komenského přítele Samuela Hartliba. Jiní účastníci zhodnotili význam migrace, emigrace i exilu v historii českých měst, v životě raně novověké šlechty či v dialogu mezi konfesemi. Závěrečné referáty se týkaly transferu Komenského myšlenek do Japonska a Koreje, včetně jejich recepce v současné době. Příspěvek
Jany Hubkové z Muzea města Ústí nad Labem „Letáková publicistika k počátkům reformace na severočeských panstvích rodu Salhausenů“ byl zaměřen na jeden z nejstarších dokladů šíření reformace na území Českého království, jenž souvisel jak s přesunem saského šlechtického rodu na Děčínsko a Benešovsko, tak s rozvojem neperiodického tištěného zpravodajství.
Součástí programu kolokvia byla i vernisáž výstavy „Neviditelný most“ věnované všestranným aktivitám české bohemistky, komenioložky a překladatelky Milady Blekastad-Topičové (1917-2003), která se roku 1934 provdala do Norska. Je autorkou dosud nejrozsáhlejší monografie o J. A. Komenském, představila norským čtenářům významná díla české literatury a v letech 1968-89 soustavně podporovala české spisovatele, intelektuály a disidenty.