Po roce 1945 se v rámci poválečných konfiskací dostal do sbírek Muzea města Ústí nad Labem i soubor porcelánových předmětů bohaté průmyslnické rodiny Schichtů. Stejně jako řada obdobně situovaných současníků, využívala rodina Schichtů bohatou nabídku luxusního porcelánu, nabízeného od poloviny 19. století výrobci z Čech i sousedního Saska nejen pro svou reprezentaci, ale i pro běžné užívání v každodenním životě. Často byla pořízena mnohakusová jídelní souprava (servis), jejímž sjednocujícím prvkem byl dekor. Ten se mohl objevit i na dalších předmětech, nesouvisejících se stolováním. Při používání docházelo k občasnému poškození nebo zničení některého kusu souboru a nenabízel-li výrobce možnost jeho dokoupení, byl servis postupně „spotřebováván“, až se z něj nakonec dochovalo jen několik kusů. Ty se nevyhazovaly, zvláště byl-li servis vyroben v některé z významných továren. Byly dále užívány individuálně některým členem rodiny a nedošlo-li k jejich poškození, staly se z nich časem sbírkové předměty.
Z takto „spotřebovaného“ souboru – servisu představujeme míšeňský porcelán, zdobený zelenými révovými listy. Z jeho jídelní části je to poškozená velká terina – mísa na polévku, z picího nádobí šálky s podšálky na čaj a kávu. Z doplňkového sortimentu psací soupravu. Dalším důvodem pro přechod od běžného užívání k sbírkovému režimu byla změna zvyklostí v užívání některých speciálních kusů. Z módy jak stolovací, tak výtvarné, vyšla druhorokoková „snídaňová souprava“ pro jednu osobu z produkce porcelánky v Lokti z roku 1865. Ta se tak dochovala kompletní, a v nepoškozeném stavu. Ve sbírkách muzea jsou uloženy další kusy porcelánu, které ukazují na poučenou sběratelskou činnost některého z členů rodiny Schichtů. Jsou to především soliterní kusy z produkce míšeňské porcelánky z konce 18. a začátku 19. století, ale i soubor porcelánových plastik.
