TRPASLÍCI

Výstavu „TRPASLÍCI“ zahájili ve čtvrtek 28. února 2019 za přítomnosti náměstkyně primátora Statutárního města Ústí nad Labem Ing. Věry Nechybové ředitel Muzea města Ústí nad Labem a autor výstavy „TRPASLÍCI“ Václav Houfek spolu s kurátorem výstavy Vladimírem Cettlem. V rámci slavnostního zahájení došlo také ke křtu knihy o ústeckém muzejnictví, do jejíhož vzniku muzejní trpaslíci významně promluvili.

Na přelomu 19. a 20. století se trpaslík ve střetnutí tradiční měšťanské kultury 19. století s moderní kulturní avantgardou 20. století stal symbolem kýče. Přitom v českém výtvarném umění ale najdeme trpaslíky již u barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna a přetrvávají dodnes např. v dílech Kurta Gebauera, Milana Knížáka a řady dalších umělců. Historie trpaslíků je ale stará nejméně jako lidstvo samo, což například dokazují zmínky ze starověkého Egypta, případně hypotézy některých trpaslíkologů o trpaslících v pravěkém umění. Nechybí ale ani odkazy na středověk, především spisy Agricoly nebo Paracelsa.

Trpaslíci jsou známí z lidových pověstí a pohádek, z vážné poezie i prózy, objevují se v hudbě nebo ve filmu. Existují i osobní svědectví o setkání se skřítky nebo s trpaslíky, nezpochybnitelnou autoritou je zde například císař Karel IV., který ve svém vlastním životopise zaznamenal setkání se skřítky v Praze. Nejslavnější pohádkou z této oblasti je Sněhurka a sedm trpaslíků, jedna z nejčastěji zfilmovaných pohádek vůbec, kterou udělal na konci 30.let 20.století nesmrtelnou kreslený film W.Disneye.

Výstava Trpaslíci představuje tento fenomén nejen jako historické a umělecké téma, ale také jako součást reklamy, humoru, módy nebo každodenního života. Nechybí ani temná stránka trpaslíků, jejich divokost a nesmiřitelnost, stejně jako schopnost užívat si života plnými doušky.

Je zajímavé, že právě zahradní trpaslíci, kteří se stali svého času symbolem určitého široce rozšířeného kulturního standardu, v muzejních sbírkách většinou chybí. Jedinou výjimkou je u nás dnes Muzeum města Ústí nad Labem, které se trpaslíky zabývá více než 15 let, i když kořeny muzejní práce jsou hluboce zapuštěny v díle historiky A. Kirschnera nebo předsedy Muzejní společnosti F. Maresche již na přelomu 19. a 20.století. V roce 2004 realizovalo ústecké muzeum projekt ROK TRPASLÍKA, který na řadě výstav, kulturních akcí nebo konferencí, uvedl opět do veřejné paměti Ústečanů jejich vztah k trpaslíkům. Za tento projekt získalo Muzeum města Ústí nad Labem zvláštní cenu Gloria musaealis od tehdejšího ministra kultury Pavla Dostála.

K nejvýznamnějšímu trpasličímu hradu ve střední Evropě, který v dnešním areálu ústecké ZOO nechal postavit před 1.světovou válkou Heinrich Lumpe, tehdy přibyl i pomník trpaslíků v podobě největšího českého zahradního trpaslíka, který je také dnes k vidění v areálu ústecké ZOO. Důvodem muzejního zájmu je nejen častý výskyt trpaslíků v místních pověstech, ale především fakt, že v roce 1841 právě v Ústí nad Labem byla zahájena nejstarší tovární výroba trpaslíků na světě od ústecké firmy Maresch. Na této výstavě je předvedena největší koncentrace Mareschových trpaslíků od zániku této továrny v polovině 20.století. A třeba vliv nejen ústeckých trpaslíků na tvorbu britské kapely Beatles, ale také řadu dalších zajímavých příběhů všem návštěvníkům Muzea města Ústí nad Labem předvede výstava „TRPASLÍCI“ až do 11.srpna 2019.