PERLEŤOVEC VÝCHODNÍ

Areál: Eurosibiřský 

Od východní poloviny střední Evropy (severovýchodní Německo, severní a východní Polsko, východní Slovensko, severovýchodní Maďarsko, severní Rumunsko) přes Pobaltí, jihovýchodní Švédsko, jižní Finsko, východní Evropu, Ural, severozápadní Kazachstán, Sibiř a Dálný východ po Japonsko. Za severozápadní hranicí areálu výskytu zaznamenány ojedinělé nálezy dokládající občasné migrace či expanze druhu. V poslední době byla prokázána expanze perleťovce východního na západ ve Skandinávii, v Polsku či na východním Slovensku ve Slovenském krasu. Na Slovensku se vyskytuje pouze ve východní polovině státu, zejména ve východních Karpatech a na Vihorlatě.

Ze západního Slovenska nejsou známy žádné, ani historické údaje. V roce 2014 byl zjištěn v polském Slezsku (Tworóg), necelých 70 km od severomoravské hranice a v roce 2015 v saské Königsbrücker Heide 40 km od české hranice (Zinner & Böckelmann 2016). 

Biotopová vazba: Vlhké lesní louky, lesní lemy, paseky a křovinaté louky, lesní cesty, lesní okraje, preferuje střední polohy v pásmu listnatého lesa. Letová perioda VII.-VIII, motýli s oblibou létají na kvetoucí ostružiny. Housenky přezimují vyvinuté ve vajíčku nebo se líhnou již na podzim, ale bez přijímání potravy hned přezimují v rostlinném stelivu. Dorostlé housenky jsou aktivní v noci, přes den sedí pod listy nebo ukryty v mechu.

Živná rostlina housenek: Violka bahenní (Viola palustris) a v. psí (V. canina).

Vývoj a chování: Jedno generační (červenec – začátek září). Larva žije solitérně a přezimuje.

Podobné druhy v ČR: Žádné. 

Rozšíření v ČR: Nepatří do fauny ČR. U nás byl nalezen pouze třikrát – jedna samice 6. 8. 1995 v Jílovém u Prahy (6152) (D. Ričl leg. et coll.) a dvě samice 25. 7. 1969 v Jihlavě (6659) (M. Vrba leg. et coll.). Jde o zavlečené či migrující jedince.

V ústeckém muzeu se ještě do nedávné doby nacházely pouze 4 exempláře, z nichž dva byly sbírány 20. 8. 1977 v Trnavě a dva 25. 7. 1979 ve východoslovenské Jovse (úpatí Vihorlatu), přičemž údaj z Trnavy se zdá nevěrohodný, neboť ze západního Slovenska nebyl nikdy doložen.

V letošním roce byla sbírka obohacena o několik exemplářů, které koncem června nasbíral poblíž osady Remetské Hámre v pohoří Vihorlat muzejní entomolog Jiří Spružina.