Americká atomová vědkyně Lilli Hornig se jako šestiletá holčička s kočárkem a s plyšovým medvědem v pátek 1. 11. 2019 v 11.00 vrátí do rodného Ústí nad Labem. Kolemjdoucí ji pak mohou potkávat každý den na chodníku před secesním činžákem na Masarykově ulici čp. 1603/70, v němž přišla na svět roku 1921. „Chtěla jsem vrátit paměť místa do ústeckých ulic a zpřítomnit nějakou zajímavou osobnost z dějin města. Myslím, že většina Ústečanů ani neví, že tady žila žena, která se účastí na vývoji první atomové bomby podílela na porážce hitlerovského Německa a jeho spojenců. Až ji teď náhodně potkají, určitě jim v paměti uvízne,“ poznamenala původkyně projektu Michaela Valášková, která se snaží v Ústí z pozice řadového občana vylepšovat veřejný prostor.
Podílela se například na návrhu dětského hřiště, které letos vzniklo v rámci participačního rozpočtu města, na realizaci připomínky Lilli Hornig zase získala podporu ve výši 5 000 Kč ze Spolchemie. Inspiraci pro netradiční pamětní desku v podobě fotografie v životní velikosti čerpala v zahraničí. Pro nápad získala i majitele inkriminovaného domu. „Když mě Míša popsala svůj záměr, nad výběrem osobnosti jsem moc neváhal. Před nedávnem jsme totiž získali od syna Lilli Hornig z USA kolekci dosud neznámých snímků slavné vědkyně v dětských letech z Ústí, a jsou velmi působivé,“ dodal historik Muzea města Ústí nad Labem Martin Krsek, který projekt odborně zaštiťoval a životní příběh této ústecké rodačky premiérově publikoval v knize „Neznámí hrdinové mluvili i německy“, vydané v loňském roce. K slavnostnímu odhalení velkoplošné fotografie dojde jen 16 dní před druhým výročím úmrtí Lilli Hornig.
PLUTONIOVÁ DÁMA – LILLI HORNIG
narozena 22. 3. 1921 v Ústí nad Labem
zemřela 17. 11. 2017 v Providence (USA)
„Bylo jich 1 500, vědců, kteří ve službách USA v posledních dvou letech války usilovně pracovali v tajném projektu „Manhattan“ na vývoji atomové bomby. Vedli závod na život a na smrt s atomovými vědci nacistického Německa. A překvapivě někteří z nich mluvili německy. Mezi takové patřila i rodačka z Ústí nad Labem, chemička Lilli Hornig, která se do Ameriky dostala jako židovský uprchlík. Zatímco její příbuzní v Evropě umírali v ghettech, ona v časovém presu, izolovaná v poušti Nového Mexika řešila dílčí vědecké úkoly na konstrukci plutoniové bomby. Nepůsobila sice přímo v nejužším autorském týmu, ale zainteresovaná v něm byla v osobě svého manžela, předního amerického chemika Donalda Horniga. Don byl dokonce úplně posledním člověkem, který kontroloval před výbuchem první atomovou zbraň světa. Na rozdíl od svého manžela se ale Lilli Hornig po jaderném testu připojila k petici žádající prezidenta USA ušetřit před novou bombou lidské cíle. Ani po válce nezůstávala v manželově stínu, platila za přední americkou bojovnici za rovnoprávnost žen v akademickém světě. Mnohé podněty k tomu si odnesla právě ze své role ženy – vědkyně ve válečném projektu.“
