20. listopadu v 17.00
Devátá přednáška cyklu SCHICHTOVA EPOPEJ – NÁZORNÝ PRŮVODCE ČESKOU HISTORIÍ
Téma: Karel IV. na stavbě Karlova mostu
Přednáší: Prof. PhDr. Ing. Jan Royt, PhD. DSc. (UK Praha, FF UJEP Ústí n. L.)
Vstupné 20 Kč
Téma dalšího z obrazů Schichtovy epopeje představí z mnoha úhlů pohledu uznávaný specialista na umění i světské a církevní dějiny nejen doby Karla IV. Přednášející sice vyjde z výtvarné představy malíře konce 20. let 20. století, ale přinese posluchačům především cenné informace o historii této významné stavby a bude se věnovat také výzdobě Karlova mostu, včetně mosteckých věží. Karlův most je druhým nejstarším dochovaným mostem v České republice. Původně se mu říkalo Pražský most nebo Kamenný most. Název Karlův most se vžil až kolem roku 1870, jako první tak stavbu nazval pražský nakladatel, spisovatel a mědirytec Joseph Rudl ve své práci „Die berühmte Karls-Brücke und ihre Statuen…“
Už od pravěku vedlo přes Vltavu na území dnešního centra Prahy několik brodů. Jeden z nich se táhl od dnešního Náměstí Jana Palacha šikmo na druhou stranu k Hergetově cihelně. Předpokládá se, že zde, nebo poněkud jižněji, byl postaven i první dřevěný most. První pražský kamenný most nechal vybudovat král Vladislav II. Stavba byla dokončena roku 1172 a nazvána po panovníkově manželce Juditin most. Toto dílo smetla až povodeň 3. února 1342. Po stržení mostu sloužilo Pražanům nejprve dřevěné mostní provizórium. Stavební práce na novém kamenném mostě začaly až za 15 let.
Kronikář Beneš Krabice z Veitmile k roku 1357 zapsal, že císař „položil základní neboli první kámen v základu nového mostu na břehu blízko kláštera svatého Klimenta“. Přesné datum však neuvedl. Pozdější kronikář, Prokop Lupáč, uvádí jako datum položení základního kamene 9. červenec, dnešní historikové nejčastěji předpokládají založení mostu na svátek zemského patrona sv. Víta (15. červen).
Karlův současník Beneš Krabice z Veitmile popsal stavbu mostu takto: „Tesaři připravovali silné a dlouhé fošny, které byly na konci zašpičatělé. Spouštěli je z loděk do vody těsně vedle sebe. O kus dál vybudovali ze silných prken jakýsi plot. Mezi fošnami a prkny se vytvořila mezera. Z ní dělníci vybrali všechnu vodu, poté navozili jíl a drny a všechno to upěchovali do mezery. Tak vytvořili jakousi hradbu proti toku vody a mohli stavět jako na suchu. Kladivy zatloukali fošny do dna, lopatami odhazovali písek, až narazili na štěrkové, kamenité dno. Špičáky je narušovali a zaráželi do něho kameny.“
Za stavitele byl dlouhou dobu považován Petr Parléř. V roce 2007 byla však publikována hypotéza, podle níž je projektantem a prvním stavitelem mostu kameník a pražský měšťan Oto, zvaný též Otlin. Stavba mostu byla dokončena až na začátku 15. století. První záznamy, které se o „novém kamenném mostě“ zmiňují, pocházejí z roku 1406.
Karlovu mostu je věnována expozice Muzea Karlova mostu v budově kláštera křižovníků s červenou hvězdou na Křižovnickém náměstí. (
http://www.muzeumkarlovamostu.cz/cz ) Informuje rovněž o Juditině mostu či středověké stavební huti, návštěvníci si mohou prohlédnout i velký model rozestavěného Karlova mostu. Tématem další části výstavy je sochařská výzdoba mostu a v té souvislosti zejména Jan Nepomucký, jehož tělo bylo svrženo do Vltavy právě z Karlova mostu.
