Projekt „Ústecká NEJ“ inspiroval už třetí město

Víte, kde se vyráběly první české žiletky, kde se narodila panička nejslavnější lvice světa Elsy Joy Adamsonová anebo odkud vzešla legendární sušenka Fidorka? To všechno se dočtete v knize „Opavská NEJ“, která je nejčerstvější novinkou knihovny Muzea města Ústí nad Labem, dnes poprvé připravenou pro čtenáře. A proč v Ústí propagujeme Opavu? Protože přímou inspirací pro „Opavská NEJ“ byl úspěšný projekt našeho muzea z let 2006 až 2007 „Ústecká NEJ“ a tato úzká provázanost se promítla i minulý týden do slavnostního křtu nové publikace. 

„Kmotrem byl ústecký historik Martin Krsek, autor Ústeckých NEJ, jež Opavu inspirovala. „Idea vznikla ve chvíli, kdy jsem pořád poslouchal, jak je to u nás nejhorší a nejsmradlavější. Možná to souvisí s jakousi vykořeněností. S odsunem německých obyvatel odešla i velká část kolektivní paměti včetně povědomí o největších nej,“ konstatoval. Opava je třetím městem, které projekt inspiroval, knihu svých nej mají i Teplice a Litoměřice.“ (citace článku Opava zná svých třiatřicet nej, Mf DNES, Kraj Moravskoslezský, 22. 11. 2019)

I v Teplicích autoři poctili před třemi lety Martina Krska rolí kmotra, u Litoměřických NEJ pak plnil roli autora. Pro vystoupení v Opavě přemýšlel, jak nejtrefněji pokřtít třetí sesterský projekt. „V Ústí to bylo jednoduché, použili jsme nejslavnějšího Myslivce, tedy Starou mysliveckou. V Opavě přicházela z tekutin v úvahu jen bublinková voda z první české sodovkárny. Mě ale nejvíc utkvěl v hlavě příběh Kašpara Fiedora, který v roce 1840 položil v Opavě základ největší sušenkárny v Česku. Rozhodl jsem se tedy knihu slavnostně podrobit Fidorkou,“ poznamenal kmotr. Křest se odehrál v reprezentativním sále Knihovny Petra Bezruče za přítomnosti zástupců institucí, jež se na knize podílely (Opavská kulturní organizace, Zemský archiv v Opavě, Slezská univerzita a Slezské zemské muzeum) i zástupců vedení města včetně primátora, které vydání financovalo.   

Z úvodníku knihy z pera hlavního autora historika Martina Pelce, vedoucího Ústavu historických věd Slezské univerzity, najdete i srovnání obou „nej“: „Zatímco Ústí nad Labem se zásluhou svého průmyslového charakteru a své polohy honosí zvláště primáty rázu dopravního, chemicko-technologického nebo obecně modernizačního, opavská „nej“ mnohem silněji upomínají na ústřední úlohu města ve státní správě, zemské a komunální samosprávě na jeho roli důležitého regionálního centra umění, vzdělávání a vzdělanosti.“   

V knihovně Muzea města Ústí nad Labem si lze půjčit i publikaci Teplická NEJ vydanou v roce 2016, také o rok mladší Litoměřická NEJ a samozřejmě knihu Šedesát ústeckých NEJ. Všechny čtyři tituly na jednom místě nabízí jako jediná knihovna v republice.