10. prosince 2019 v 17.00
„SCHICHTOVA EPOPEJ – NÁZORNÝ PRŮVODCE ČESKOU HISTORIÍ“, díl X.
Téma: Uherská královská koruna pro českého prince
Přednáší: Prof. PhDr. Lenka Bobková CSc. (Ústav českých dějin FF UK Praha)
Vstupné 20 Kč
Přednáška Prof. PhDr. Lenky Bobkové CSc. nás zavede do doby posledních Přemyslovců na českém trůně. Její téma vychází z námětu obrazu Schichtovy epopeje, na němž český a polský král Václav II. přijímá za přítomnosti svého syna vyslance, kteří nabízejí ještě nedospělému českému princi uherskou královskou korunu. Zobrazený výjev bude představen a zhodnocen zejména v kontextu východní politiky posledních Přemyslovců a prvních Lucemburků.
Malíř Schichtovy epopeje se zaměřil na znázornění důsledků mocenského vzestupu Václava II., kterému se po smrti jeho otce na Moravském poli a návratu z nuceného pobytu v Braniborsku podařilo konsolidovat zemi, získat polskou královskou korunu, zavést horní zákoník i nové významné stříbrné platidlo. Pražský groš byl poměrně velká, těžká mince (3,5-3,7 g) s velkým obsahem drahého kovu (933/1000 stříbra), jejíž ražbu převzali i další čeští panovníci, kteří rovněž využívali ložiska stříbra v Kutné Hoře. Až do roku 1547 měla mince na líci českou královskou korunu, jméno panovníka v dvojitém opisu a text DEI GRATIA REX BOEMIE (z Boží milosti král český). Na rubu byl zobrazen český heraldický lev a opis GROSSI PRAGENSES. Pražský groš se dělil na 12 menších penízků, tzv. parvů. Král Václav využíval služeb italských právních a finančních rádců. Roku 1292 pozval do Čech i právníka Gozzia z Orvieta, který na jeho příkaz sestavil horní zákoník Ius regale montanorum. Jeho součástí byl i zákaz oběhu neraženého stříbra a zavedení nové stříbrné mince. Ta sice nezůstala „stálá“ a „věčná“, jak si král přál, ale stala se na dlouhou dobu oblíbeným platebním prostředkem i za hranicemi Českého království.
Ačkoliv bývá Václav II. ve výčtu slavných českých králů často zastíněn svým bojovným otcem, byl ve své době ctěn zvláště jako rytíř na kulturním poli, jako král obklopený velkolepým dvorem, k němuž patřili i významní básníci jeho doby. Ve slavném Codexu Manesse, zaměřeném na přední tvůrce tehdejší milostné poezie, je Václav II. zobrazen jako jeden z minnesängrů a zastoupen několika básněmi. Stejně velkorysá byla i jeho zahraniční politika směřující k rozšíření přemyslovských držav. Prvořadým rádcem mu v tomto směru byl Petr z Aspeltu, jenž podporoval i myšlenku přijetí uherské koruny, osiřelé vymřením starobylého rodu Arpádovců, pro Václava III. A byl to opět Petr z Aspeltu, kdo stál u zrodu vstupu Lucemburků na český trůn a počátku jejich expanzivních ambicí.
Přednáška Prof. Lenky Bobkové zasvěceně zhodnotí význam tohoto panovníka z mnoha dalších úhlů pohledu a přiblíží nám vzrušující a pohnutou dobu posledních Přemyslovců a neméně dynamickou „východní“ politiku krále Jana a Karla IV., završenou korunovací jeho syna Zikmunda uherským králem.
