„JAN AMOS. KOMENSKÝ JAKO NADČASOVÝ ZDROJ INSPIRACE“, díl I.
Téma: Studenti Jednoty bratrské na zahraničních vzdělávacích institucích na počátku 17. století
Přednáší: PhDr. Markéta Růčková, Ph.D. (Archiv hlavního města Prahy)
18. března 2019 (středa) v 17.00 Vstupné 20 Kč
Členové Jednoty bratrské, ať již laikové nebo budoucí duchovní, odcházeli před rokem 1620 za vyšším vzděláním na protestantsky orientované vzdělávací instituce. Nález úředního archivu jednoho z posledních předbělohorských biskupů Jednoty Matouše Konečného z roku 2006 a jeho následné zpracování umožnilo poodhalit pozadí studií i všedních dnů během zahraničních pobytů zejména budoucích bratrských služebníků.
Cílem přednášky bude seznámit posluchače s několika okruhy témat vztahujících se k otázkám výchovy kněžského dorostu Jednoty bratrské, jaké důvody vedly představitele Jednoty k vysílání svých kandidátů na kněžství na zahraniční učiliště, kam směřovaly kroky kněžského dorostu v období prvních dvou dekád 17. století, co vše absolvovali během studia a čemu se učili či jaké bylo jejich finanční zajištění. S ohledem na téma přednáškového cyklu budou učiněny i zmínky, co nového přináší nedávno objevené prameny k osobě Jana Amose Komenského.
Důležité impulsy přineslo Komenskému zejména období let 1611-1613, kdy studoval na svobodomyslné Nasavské akademii v Herbornu. Zde jeho vývoj ovlivnil nejen chiliasticky zaměřený teolog Jan Fischer zvaný Piscator (1546-1625), ale také encyklopedista Johann Heinrich Alsted (1588-1638), který požadoval shrnutí vědění v jeden přehledný systém. Není divu, že se zde zrodila i Komenského myšlenka zpracovat první českou encyklopedii. Právě zde začal už roku 1612 koncipovat Poklad jazyka českého (Thesaurus), který byl bohužel zničen při požáru Lešna.
Cenné podněty přineslo Komenskému také jeho studium na univerzitě v Heidelbergu (1613–1614), které ukončil teologickou disputací. Zde byl posluchačem známého biblisty Davida Parea a orientalisty Bartoloměje Copenia. Z doby jeho studií se zachoval i zápis do památníku O. Zaunschlifera. Víme také, že se po nemoci vydal na cestu domů pěšky, protože poslední peníze utratil za knihy a rukopis Koperníkova díla „O obězích nebeských sfér“, který koupil od vdovy po profesoru Christmannovi.
