Dlouhá chvíle vyvolaná útlumem společenského a pracovního života kvůli koronaviru poskytuje také čas na velký úklid či rekonstrukci a z temných koutů na půdách či zazděných skrýší tak přináší do Muzea města Ústí nad Labem nezvyklé množství pokladů. Čtyři vybrané soubory vystavují teď muzejníci do 10. května v hypermarketu Globus v Trmicích a jejich vybádané příběhy postupně zveřejní přes internet.
Zaprášená vzpomínka na italskou frontu
Plánovaná půdní vestavba v domku na Stříbrníkách ukončila na začátku roku 2021 devadesát let nepřerušeného ukládání nepotřebných věcí. Z vrstev sazí a prachu vzešel i bajonet poddůstojníka rakousko-uherské armády a zarámovaný portrét vojáka. V jiném koutu půdy se pak povaloval zlomený skleněný negativ a paklík zkroucených celuloidových filmů z první světové války. Celý soubor předali majitelé nemovitosti manželé Noví do sbírek Muzea města Ústí nad Labem.
Fotografie nebyla popsaná, ale kdo byl onen voják napovídají další archivní materiály. Dům, v němž k nálezu došlo, postavila roku 1927 Olga Oppeltová (nar. 1893 v Jablonci nad Nisou) a jejím potomkům patřil až do začátku 21. století. Portrét fotografovaného vojáka tak s největší pravděpodobností zachycuje manžela stavitelky domu Wilhelma Oppelta, narozeného roku 1888 v Rochlicích, dnes městské části Liberce. Manželé se brali 7. května 1914 v Rochlicích a už 16. října se jim tamtéž narodila dcera. Mezitím došlo v červnu k vyhlášení války. Šestadvacetiletý Wilhelm s ohledem na věk rukoval nejspíš mezi prvními.
Nejstarší snímky nesou celuloidové filmy. Má na nich hodnost desátníka. Zachycují blíže neidentifikovanou krajinu v Alpách, nejspíš z italské fronty, která se otevřela roku 1915. Záběry ukazují i všední život vojáků, poslouchání gramofonu, čtení novin a pošty. Zlomený skleněný negativ vznikl později, nejspíše také v Alpách. Oppelt na koni už nese poddůstojnické hodnostní označení strážmistr neboli feldwebel. Třetí snímek vznikl v ateliéru. Ukazuje vojáka stejné hodnosti s řadou stužek dokládajících opakované vyznamenání. „Třikrát lze mezi nimi rozeznat rakouskou medaili za statečnost. Za co konkrétně, si můžeme jen domýšlet. Boje v Alpách ale byly obzvlášť kruté. Drsné klimatické a terénní podmínky notně zvyšovaly ztráty na obou stranách. Dělostřelecké granáty měly v horském kamenitém podloží o 70 procent větší ranivost než v bahně západní a východní fronty,“ poznamenal historik muzea Martin Krsek.
Na portrétu lze rozeznat i rakouský bajonet vz. 1895 pro pušku Mannlicher, je to verze pro řadové vojáky osazená portepe pro poddůstojníky. Nalezený bodák je stejného modelu, ale s prodlouženou záštitou. Jde tedy přímo o poddůstojnickou verzi, a to ve vycházkovém niklovaném provedení. Lze předpokládat, že si ho Oppelt pořídil později jako privátní zbraň. Oppeltovi roku 1933 předali dům v Ústí devatenáctileté dceři Olze a odstěhovali se zpět na Liberecko.
