„Řeč mrtvejch“ uzavře výstavu náhrobků před muzeem

Hřbitov z ulice Brněnská, který upozorňoval na problematický osud opuštěných německých hrobů v pohraničí, tento týden zmizí, tak jako se před měsícem zjevil. V noci ze středy na čtvrtek muzejníci připraví náhrobky k návratu do Zubrnic. Středeční večer ale bude ještě mezi náhrobky velmi rušno. 

Při autorském čtení sbírky „Řeč mrtvejch“ severočeského básníka a držitele ceny Magnesia Litera Radka Fridricha zazní od 17.00 básně inspirované právě nápisy na chátrajících hřbitovech v pohraničí. Následuje debata s veřejností, kde budou odpovídat její kurátoři - historik Muzea města Ústí nad Labem Martin Krsek a jeho kolega z Muzea v přírodě v Zubrnicích Karel Konopka. Jako zvláštní host se do debaty zapojí velký popularizátor umění ve veřejném prostoru výtvarník a pedagog Pavel Karous. Založil spolek Vetřelci a volavky, rehabilitující umění z éry socialismu a na televizi Stream moderoval svůj pořad Vetřelci a plameňáci. Ústecká exteriérová výstava „Hřbitov na ulici“ ho zaujala jako veřejně a sociálně angažovaná, která vyvolala nadšené i odmítavé reakce v celé republice. 

Kurátoři s reakcí veřejnosti počítali. „Vlastně jsou tři skupiny kritiků - první jsou uražení řidiči, kterým se na měsíc uzavřela Brněnská ulice. Druhá nás kritizuje za nedostatečnou pietu, a ta poslední nás hanobí za to, že velebíme Němce a nacisty,“ přibližuje Karel Konopka.  Ovšem z většiny byly odezvy příznivé. „Nejdůležitější pro mne byl pochvalný dopis od Ústečanky Eriky Lischkeové, jejíž babička byla v Zubrnicích pohřbena v roce 1945. Ocenila nápad jako nezvyklý a odvážný. Myslím, že pokud bychom překročili nějaké etické hranice, byla by první, kdo nás mohl oprávněně kritizovat,“ dodal Martin Krsek. Projekt zaujal média v Česku i Německu. Otázka, mají-li současné generace chránit opuštěné německé hroby jako památku nebo je nechat rozpadnout, se stala na několik týdnů veřejným tématem. „Mezi náhrobky stále někdo procházel a fotil, třeba jen mimoděk při cestě do práce nebo na oběd. Kdybychom výstavu zavřeli do muzea, takové návštěvnosti bychom se ani nepřiblížili,“ poznamenal Martin Krsek.

Náhrobní kameny, které pocházejí ze zrušeného německého hřbitova v Zubrnicích a které letos dobrovolníci vykopali ze smetiště, čeká po návratu instalace u kostela jako součást expozice skanzenu. Pro ústecké muzeum byla výstava také prověřením záměru trvale zklidnit dopravu před hlavním vchodem a přirozeně propojit pro pěší muzejní budovu se Smetanovými sady. „Podle nás se ukázalo, že tento úsek ulice místní dopravě nechyběl. Zmizely jinak běžné kolony a nehody z křižovatky s Masarykovou,“ dodal ředitel muzea Václav Houfek s tím, že data ještě vyhodnotí s dopravní policií a magistrátem.