V letošním roce uplynulo kulatých 250 a 200 let od narození dvou významných přírodovědců - F. A. Reusse (1761 - 1830) a jeho syna A. E. Reusse (1811 - 1873). V Muzeu města Ústí nad Labem byla k této příležitosti jako téma pro měsíc září vytvořena malá výstava, kterou připravily muzejní knihovnice Helena Houfková, geoložka Zuzana Vařilová a konzervátorka Libuše Benešová.
Otec a syn Reussové položili základy systematickým geologickým výzkumům v severozápadních Čechách, zejména druhohorních (křídových) a třetihorních vrstev, včetně vulkanitů. Objevili a popsali četná mineralogická a paleontologická naleziště v oblasti Krušných hor, hnědouhelných pánví i Českého Středohoří. Jejich odborný přínos je nadčasový.
Franz Ambros Reuss byl nejenom lékařem, ale zejména zakladatelem moderního geologického a medicínského výzkumu českých lázní. Podrobně popsal české minerální prameny, jejich chemické složení, vznik a léčivé účinky. Ve své době navíc patřil k nejlepším znalcům obecné geologie a mineralogie území Čech. Napsal velké učebnice „Mineralogische Geographie von Böhmen“ a „Lehrbuch der Mineralogie“. Některé z jeho publikací vlastní i ústecká muzejní knihovna a jsou představeny na této výstavce. Reussových znalostí si vážil dokonce Johann Wolfgang Goethe, který s ním podnikl dvě návštěvy lázní Bílina a výstup na vrch Bořeň.
August Emanuel Reuss kráčel ve šlépějích svého otce. Studoval přírodní vědy a lékařství na pražské univerzitě, přednášel geologii a paleontologii. Roku 1863 se stal profesorem na vídeňské univerzitě. Stejně jako otec působil jako lékař v Bílině. Díky svému nadšení pro geologii prováděl mineralogické a paleontologické průzkumy širšího okolí. Popsal mnoho hornin a minerálů na dnes již klasických lokalitách, k nimž patří například Bořislav-Paškapole (nacházející se v sedle mezi Milešovkou a Kletečnou) či Divoká rokle u Ústí nad Labem. Oba Reussové dlouhodobě působili také v rudných revírech na Cínovci a v Krupce. Zdokumentovali také jedinečný výskyt českých granátů ve štěrcích u Třebívlic.
A. E. Reuss se však nejvíce věnoval paleontologii bezobratlých, velkou řadu svých prací publikoval ve vědeckých časopisech, knižně vydal své větší práce – např. „Die Umgebungen von Teplitz und Bilin in Beziehung auf ihre geognostischen Verhältnisse“, „Die Versteinerungen der böhmischen Kreideformation“, či „Geognostische Skizze der Umgebungen von Karlsbad, Marienbad und Franzensbad“. Reussem určených 353 druhů fauny a flory českého křídového útvaru nese jeho jméno. Několik takových zkamenělin ze sbírek muzea je součástí právě zahájené výstavy. K vidění jsou i dva kosterní pozůstatky třetihorních ryb, pocházející z lokality Kučlín u Bíliny, na jejíž geologicku výjimečnost poukázal roku 1840 právě A. E. Reuss.
V Muzeu města Ústí nad Labem:
8.9.2011 – 21.10.2011