Tento den si celý svět připomene sté výročí objevu kosmického záření fyzikem Victorem Franzem Hessem.Ráno 7.8.2012 odstartuje z observatoře
Českého hydrometeorologické ústavu v Praze-Libuši v 7:12 letního času meteorologická sonda, která bude sledovat úroveň radiačního záření. Akce se uskuteční za patronace významného astronoma a astrofyzika
RNDr. Jiřího Grygara CSc. Odpoledne v úterý 7.8.2012 v 17:00 hodin proběhne v Muzeu města Ústí nad Labem, městě původu fenomenálního objevu, vernisáž výstavy Ústí ve službách vědy aneb 100 let od objevu kosmického záření. Během vernisáže bude mít v muzeu světovou premiéru speciální pivo Kosmik. Ústecký
minipivovar Na Rychtě ho uvařil jako 12ti stupňový světlý ležák, který by zde měl reprezentovat „světlou stranu kosmické síly“. Od 18:00 hodin bude následovat v muzejní klubovně speciální letní Café Nobel, kde bude možné diskutovat s hlavními autory výstavy.
Hlavním tématem výstavy je přehled osobností, které významným způsobem přispěly k vědeckému poznání, byli průkopníky nových technologií a autory vynálezů nebo inovací, které podstatným způsobem ovlivnily náš každodenní život. Všechny spojuje Ústecký kraj jako místo, které patří k jejich osobnímu životu nebo k realizaci jejich myšlenek. Dominantním tématem je samotný objev kosmického záření a jeho vazba a severní Čechy, ale návštěvníci zde najdou například fyziologa a biologa Jana Evangelistu Purkyně z Libochovic, geografa a objevitele Julia Payera z Teplic, výtvarníka a architekta Wenzla Hablika z Mostu, botanika a geografa Tadeáše Haenkeho z Chřibské, výtvarníka Zdeňka Sýkoru z Loun, ale také méně známého leteckého konstruktéra a průkopníka kosmonautiky Eugena Sängera z Přísečnice u Kadaně a řadu dalších osobností nebo fenoménů z dějin vědy a techniky na Ústecku.
Ve spolupráci s ústeckou
Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně a s dalšími partnery je připravena řada
doprovodných akcí během trvání výstavy. Vrchol bude ve dnech 7.-8. září 2012, kdy v rámci Dnů evropského dědictví proběhne v Muzeu města Ústí nad Labem mimo jiné
seriál přírodovědných přednášek určených široké veřejnosti, doplněných komentovanými prohlídkami a dalšími společenskými akcemi. Výstava potrvá do 15.11.2012.
7.srpna 1912 fyzik Victor Franz Hess uskutečnil průlomová měření během letu balónem z Ústí nad Labem. Tehdy mu bylo 29 let, pracoval jako asistent na institutu pro výzkum radioaktivity vídeňské Akademie věd a v dubnu 1912 začal s praktickým měřením zemské radioaktivity. Na své první balónové lety se vydával z Vídně; párkrát se dostal až k Brnu a jednou až do Sadové na Královéhradecku. Nicméně Hess však plánoval měření ve velkých výškách, pro které Vídeň nevyhovovala - potřeboval lepší balón a jiné prostředí, a tak hledal nové startovní místo. Tím se stalo Ústí nad Labem, nedaleko nějž sídlil Německý vzduchoplavecký spolek v Čechách (se sídlem v Teplicích-Šanově), který mu poskytl balón Böhmen a především tu mohl získat nejlepší dostupný balónový plyn vodík, který vyráběl Rakouský spolek pro chemickou a hutní výrobu Ústí nad Labem, dnes známý jako Spolchemie. Startovalo se tedy 7. srpna 1912 v 6.12 hod. v areálu ústecké chemičky. Balon vystoupal až do výšky 5350 m a přistál 50 km od Berlína. Během Hessových měření v různých výškách letu a po přistání došel vědec k závěru, že se vzdáleností od povrchu zemského jeho intenzita roste a tudíž že záření není původu zemského a jeho jediným možným zdrojem je vesmír. Definitivně tím potvrdil existencí záření, které dostalo jméno kosmické. Hessův objev měl zásadní význam pro další rozvoj fyziky elementárních částic. V roce 1936 získal Victor Franz Hess za svůj objev Nobelovu cenu za fyziku.