Přijďte přepsat historii balónkového létání! Muzeum města Ústí nad Labem vyzývá veřejnost a zve vąechny zájemce a příznivce v sobotu po 15,00 hodině na Lidické náměstí, kde během festivalu Barevná planeta pořádá pokus o překonání rekordu v počtu naráz vypuątěných balónků. Akce má připomenout stoleté výročí startu balónu Böhmen z Ústí nad Labem, na jehoľ palubě objevil rakouský fyzik Victor Franz Hess v roce 1912 kosmické záření. Koná se v rámci dnů Evropského dědictví.
2012 barevných balónků rozdají muzejníci mezi 15 a 16 hodinou na Lidickém náměstí v Ústí nad Labem. Ti je pak na povel pustí v jeden okamľik do vzduchu. Oblak héliem plněných balónků by měl na chvíli zcela zakrýt oblohu nad Lidickým náměstím. Podaří-li se to, překoná tak ústecká akce o čtyři balónky akci brněnských a praľských nadąenců, kteří vypustili v roce 2008 ze dvou míst 2008 balónků.
Oslavy výročí fenomenálního objevu uľ začínají ve čtvrtek 6.září 2012 ve 14,00 hodin odhalením pamětní desky na půdě ústecké Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, v areálu Pedagogické fakulty UJEP v ulici České mládeľe. V pátek a v sobotu 7. a 8.září 2012 se pak v prostorách Muzea města Ústí nad Labem uskuteční populárně vědecké konference k objevu kosmického záření a jeho přesahu do současnosti. Určená není pouze pro odborníky, ale i pro ąirokou laickou veřejnost, vstupné je 10,-Kč. Připomínka jubilea vyvrcholí v sobotu 8.září mezi 17.00 a 20.00 hodinou na prostranství u Krajského soudu na Střekově, odkud při příznivém počasí vzlétne několik skutečných horkovzduąných balónů včetně jednoho historického, který zrekonstruuje epochální start severočeského balónu Böhmen. Na místě návątěvníci dostanou poslední příleľitost ochutnat pivo Kosmik, speciálně uvařené k jubileu ústeckým minipivovarem Na Rychtě. Celý příběh objevu kosmického záření pak připomíná výstava v městském muzeu „Ústí ve sluľbách vědy“, která trvá aľ do 15. listopadu 2012.
7. srpna 1912 fyzik Victor Franz Hess uskutečnil průlomová měření během letu balónem z Ústí nad Labem. Tehdy mu bylo 29 let, pracoval jako asistent v institutu pro výzkum radioaktivity vídeňské Akademie věd a v dubnu 1912 začal s praktickým měřením zemské radioaktivity. Na své první balónové lety se vydával z Vídně; párkrát se dostal aľ k Brnu a jednou aľ do Sadové na Královéhradecku. Hess vąak plánoval měření ve velkých výąkách, pro které Vídeň nevyhovovala - potřeboval lepąí balón a jiné prostředí, a tak hledal nové startovní místo. Tím se stalo Ústí nad Labem, nedaleko nějľ sídlil Německý vzduchoplavecký spolek v Čechách (se sídlem v Teplicích-©anově), který mu poskytl balón Böhmen a předevąím tu mohl získat nejlepąí dostupný balónový plyn vodík, který vyráběl Rakouský spolek pro chemickou a hutní výrobu Ústí nad Labem, dnes známý jako Spolchemie. Startovalo se tedy 7. srpna 1912 v 6.12 hod. v areálu ústecké chemičky. Balon vystoupal aľ do výąky 5350 m a přistál 50 km od Berlína. Během Hessových měření v různých výąkách letu a po přistání doąel vědec k závěru, ľe se stoupající vzdáleností od povrchu Země intenzita záření roste, ľe tudíľ záření není původu zemského a ľe jeho jediným moľným zdrojem je vesmír. Definitivně tím potvrdil existencí záření, které dostalo jméno kosmické. Hessův objev měl zásadní význam pro daląí rozvoj fyziky elementárních částic. V roce 1936 získal Victor Franz Hess za svůj objev Nobelovu cenu za fyziku.
Historici oživí zneuznaný ústecký vynález Epochonder z roku 1937 Famózní pokus chystají na tuto neděli ústečtí muzejníci společně s fyziky Přírodovědecké fakulty Univerzity J. E. Purkyně. Předvedou unikátní stroj zvaný „Epochonder“, který v posledních týdnech rekonstruovali podle náhodně objevených historických plánů z roku 1937. „Vycházíme vlastně ze skic, které si načrtl zneuznaný ústecký vynálezce Edmund Rautek ve třicátých letech. Tento člověk si patentoval třeba centrální zamykání automobilu, a to už v roce 1936, přitom se tato vymoženost začala běžně používat až o čtyřicet let později. Byl to vskutku vizionář, ale Epochonder mu tehdy odmítl zaregistrovat jak německý, tak rakouský i britský patentní úřad s odůvodněním, že jde o nerealizovatelný projekt,“ poznamenal historik ústeckého muzea Martin Krsek. Stařičké plány objevil, když se snažil v archivech zrekonstruovat životopis zapomenutého génia pro nedávno otevřenou výstavu Ústí ve službách vědy. Když pak nákresy konzultoval s fyziky ústecké přírodovědecké fakulty, vyšlo překvapivě najevo, že stoj nemusí být jen fantasmagorií. „Za tehdejších technologií se Epochonder mohl zdát bohapustou fikcí, ale z hlediska dnešních možností si myslíme, že by fungovat mohl. Zatím jsme princip vyzkoušeli jen počítačovou simulací, až v neděli uvidíme, zda bude fungovat i v reálu,“ poznamenal počítačový fyzik Martin Švec. Dodal, že s kolegy vylepšil přístroj například nejmodernější mentální přilbou, o které si vynálezce Rautek mohl před osmdesáti lety nechat jen zdát.
A co je vlastně Epochonder? Originální celý název vynálezu zní „Zwischenepochenkontaktstuhl“. Volný překlad do češtiny „meziepochální kontaktní židle“ prozrazuje účel přístroje. Měl umožnit metodou superpoziční dekompozice rozkódovat paměťová data zaklíčovaná v místě konání určité události. „Jde vlastně o fyzikální definici známého filozofického pojmu genius loci, tedy ducha místa,“ podotkl Krsek. Pokusný prototyp bude připravený k předvedení ve vile Ignaze Petschka (W.Chuchilla 4, Ústí nad Labem) v neděli 9. září od 14.00. Historik Martin Krsek bude v Petschkově paláci přednášet o osudu známého uhlobarona Petschka v rámci Dnů evropského dědictví a předpokládá, že by mohl řadu dosud neznámých historických údajů o tomto nejbohatším podnikateli předválečného Československa doplnit v „přímém přenosu“ právě prostřednictvím Epochodneru.
Epochoder není první přístroj, který v rámci výstavy Ústí ve službách vědy muzejníci zrekonstruovali. Díky spolupráci s Karlem O.Hájkem už při vernisáži představili funkční model létajícího stroje, s nímž roku 1908 podnikl pokusný let ústecký švec a průkopník letectví Konrad Puschner.
Projekt je realizován ve spolupráci s oddělením
cestovního ruchu ústeckého magistrátu.
