Hlavním tématem výstavy je přehled osobností, které významným způsobem
přispěly k vědeckému poznání, byli průkopníky nových technologií
a autory vynálezů nebo inovací, které podstatným způsobem ovlivnily náš
každodenní život. Všechny spojuje Ústecký kraj jako místo, které patří
k jejich osobnímu životu nebo k realizaci jejich myšlenek. Dominantním
tématem je samotný objev kosmického záření a jeho vazba a severní Čechy,
ale návštěvníci zde najdou například fyziologa a biologa Jana
Evangelistu Purkyně z Libochovic, geografa a objevitele Julia Payera
z Teplic, výtvarníka a architekta Wenzla Hablika z Mostu, botanika
a geografa Tadeáše Haenkeho z Chřibské, výtvarníka Zdeňka Sýkoru z Loun,
ale také méně známého leteckého konstruktéra a průkopníka kosmonautiky
Eugena Sängera z Přísečnice u Kadaně a řadu dalších osobností nebo
fenoménů z dějin vědy a techniky na Ústecku.
Ve spolupráci s ústeckou
Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně a s dalšími partnery je připravena řada
doprovodných akcí
během trvání výstavy. Vrchol bude ve dnech 7.-8. září 2012, kdy v rámci
Dnů evropského dědictví proběhne v Muzeu města Ústí nad Labem mimo jiné
seriál přírodovědných přednášek určených široké veřejnosti, doplněných komentovanými prohlídkami a dalšími společenskými akcemi. Výstava potrvá do 15.11.2012.
7.srpna
1912 fyzik Victor Franz Hess uskutečnil průlomová měření během letu
balónem z Ústí nad Labem. Tehdy mu bylo 29 let, pracoval jako asistent
na institutu pro výzkum radioaktivity vídeňské Akademie věd a v dubnu
1912 začal s praktickým měřením zemské radioaktivity. Na své první
balónové lety se vydával z Vídně; párkrát se dostal až k Brnu a jednou
až do Sadové na Královéhradecku. Nicméně Hess však plánoval měření ve
velkých výškách, pro které Vídeň nevyhovovala - potřeboval lepší balón
a jiné prostředí, a tak hledal nové startovní místo. Tím se stalo Ústí
nad Labem, nedaleko nějž sídlil Německý vzduchoplavecký spolek v Čechách
(se sídlem v Teplicích-Šanově), který mu poskytl balón Böhmen
a především tu mohl získat nejlepší dostupný balónový plyn vodík, který
vyráběl Rakouský spolek pro chemickou a hutní výrobu Ústí nad Labem,
dnes známý jako Spolchemie. Startovalo se tedy 7. srpna 1912 v 6.12 hod.
v areálu ústecké chemičky. Balon vystoupal až do výšky 5350 m a přistál
50 km od Berlína. Během Hessových měření v různých výškách letu a po
přistání došel vědec k závěru, že se vzdáleností od povrchu zemského
jeho intenzita roste a tudíž že záření není původu zemského a jeho
jediným možným zdrojem je vesmír. Definitivně tím potvrdil existencí
záření, které dostalo jméno kosmické. Hessův objev měl zásadní význam
pro další rozvoj fyziky elementárních částic. V roce 1936 získal Victor
Franz Hess za svůj objev Nobelovu cenu za fyziku.