Pohlednice průmyslových výstav v Ústí nad Labem
Exponát měsíce prosince přibližuje průmyslové výstavy v Ústí nad Labem před 2. světovou válkou. Průmyslové a všeobecné výstavy se těšily v 19. a na počátku 20. století mimořádnému zájmu široké veřejnosti. Vedle světových výstav, z nichž první byla uspořádána v roce 1851 v Londýně, se konalo po celém světě nepřeberné množství zemských a regionálních výstav. V Ústí nad Labem se po menších akcích v letech 1874 a 1880 konaly takové výstavy v letech 1893, 1903 a 1924. Jejich podobu návštěvníkům muzea přiblíží pohlednice vystavené jako exponát měsíce prosince.
Výstava roku 1893 se konala v budově chlapecké školy, ve které dnes
sídlí muzeum, a v jejím okolí. Mezi více než 500 vystavovateli
nechyběly velké průmyslové podniky (Georg Schicht, Spolek pro chemickou a
hutní výrobu, Ruston & Co., Heinrich Mattoni aj.) ani velké
společnosti terciárního sektoru (např. Rakouská severozápadní
paroplavební společnost). Velkou pozornost návštěvníků vzbuzoval mj.
přístroj na zaznamenávání a reprodukci hlasu a hudby fonograf. K vidění
byla rovněž speciální expozice ústeckého Živnostenského muzea. V
Maternových sadech (dnes Lidické náměstí) byl vybudován zábavní a
oddechový park se skluzavkou, hudebním pavilonem, kavárnou a dvěma
pivnicemi.
Největší výstava se v Ústí nad Labem konala v roce 1903.
Pro její účel bylo v dnešních Městských sadech vybudováno velkorysé
výstaviště s mnoha výstavními pavilony a dalšími stavbami, v nichž se
návštěvníci seznamovali s širokým spektrem průmyslové, řemeslné a
zemědělské výroby i dalšími obory lidské činnosti. Zúčastnilo se 897
vystavovatelů nejen z Čech, ale ve velké míře i z rakouských alpských
zemí, Německa a z dalších zemí. Součástí výstavy byla i poměrně velká
expozice výtvarného umění, kterou uspořádal Spolek německých výtvarných
umělců v Čechách. Velkou pozornost vzbudil pavilon pro bezdrátovou
telegrafii, v němž bylo před širokou veřejností navázáno bezdrátové
telegrafické spojení mezi Ústím nad Labem a Teplicemi, což byl vůbec
první úspěšný pokus tohoto druhu v Čechách. V hudebním pavilonu se
pravidelně konaly koncerty, k občerstvení návštěvníků sloužilo mnoho
restaurací, pivnic, vináren a kaváren. Centrem zábavy bylo „Staré Ústí“ –
v životní velikosti zhotovená rekonstrukce hlavního ústeckého náměstí,
jak mělo podle představy tvůrců vypadat začátkem 17. století. Ústecká
výstava z roku 1903 byla největší výstavou, jaká byla do té doby v
německojazyčných oblastech Čech uspořádána. Během necelých tří měsíců
konání ji navštívilo téměř 600 000 návštěvníků. Výrazně překročila
regionální charakter, ať už jde o původ zúčastněných vystavovatelů či o
ohlas, který vyvolávala daleko za hranicemi severních Čech. Její
velkorysost odpovídala charakteru dynamického města, jakým tehdy Ústí
nad Labem bylo.
Na tradici výstav doby před 1. světovou válkou
navazovala kulturní a hospodářská výstava v Ústí nad Labem v roce 1924.
Konala se v místech dnešního fotbalového a zimního stadionu.
Velkoleposti výstavy z roku 1903 však již nedosáhla. Průmyslové výstavy
po první světové válce pozbyly v mnoha ohledech svého dřívějšího
jedinečného postavení. Na jejich úkor se rozvíjely zejména vzorkové
veletrhy, které byly určeny především pro odbornou veřejnost.
Konkurentem výstav se staly také nové druhy zábavy, především kino.
