MRAVENCI A LÉTAJÍCÍ STROJE VÍTĚZSLAV FISCHER

21.3. - 9.6.2013

21. března 2013 v Muzeu města Ústí nad Labem začíná výstava ústeckého „výtvarníka-modeláře“ Vítězslava Fischera s názvem „Mravenci a létající stroje“. Pan Fischer se pouští neuvěřitelně zajímavou a precizní formou do výroby modelů, inspirovaných prvními pokusy o dobytí nebe. Průvodci jeho příběhů se stávají šikovní mravenci, které s jakousi zástupnou nadsázkou vsazuje do svých děl. Muzeum k výstavě přispěje i vlastním obsahem ze života skutečných mravenců, ale třeba i ukázkami výskytu mravenců v literatuře. Tato výstava, jež neskrývavě cílí na dětského návštěvníka, tedy přinese skutečně mnohá zajímavá poznání.

VÍTĚZSLAV  FISCHER

Narodil se 14. července 1960 v Ústí nad Labem. V  mládí se věnoval modelaření. Šikovnost získal od svých předků a vyučil se stavebním truhlářem. Po revoluci si založil malou dílnu, ve které začal vyrábět rámovací lišty a rámy. Před třemi lety v důsledku krize musel propustit dělníky a mnoho strojů dal do sběru. Začal znovu v  garáži a pro nedostatek práce, kdy měl více času, začal vyrábět ze dřeva figurky, modely letadel a lodí, aby se dostal z depresí. Výrobou těchto modelů přišel na nové nápady, upravil si stroje a začal znovu vyrábět lišty a rámy. Výstava „Mravenci a létající stroje“ je jeho první veřejnou prezentací.


MRAVENCI V LITERATUŘE

Nejznámějším autorem, který použil mravence jako hlavního hrdinu, je Ondřej Sekora (1899-1967),  který byl významným českým spisovatelem, žurnalistou, kreslířem, ilustrátorem, ale málokdo ví, že i nadšeným entomologem, který se věnoval sběru brouků a motýlů. V roce 1936 vyšla první Sekorova knížka pro děti, Ferda Mravenec. Kdo by neznal díla jako Ferdův slabikář,  Ferda cvičí mraveniště nebo Ferda mravenec v cizích službách. Jiné mravenčí dobrodružství  ztvárnil pomocí komiksu Dalibor Kučera v  knize Mravenci : dobrodružství na velkém jezeře. Mezi jiné autory píšící „mravenčí literaturu pro děti“ patří například: Daisy Mrázková a její Slon a mravenec, Jozef Pavlovič Bratři mravenci, Toon Tellegen Veverčák a mravenec.

Jeden z nejvýznamnějších a nejpopulárnějších českých spisovatelů sci-fi je Ludvík Souček. V roce 1972 napsal soubor sci-fi novel Pevnost bílých mravenců, Souček také přeložil do češtiny kanonické dílo Ericha von Dänikena Vzpomínky na budoucnost. I francouzský spisovatel sci-fi literatury Bernard Werber se inspiroval životem mravenců a své poznatky o entomologii využil v Trilogii: Mravenci, Den mravenců a Revoluce mravenců. Spisovatelé  Vladimír Vítek a Vladimír Kšaft do svých knih s kriminálním tématem také  použili pro název mravence. U Vladimíra Vítka jde o knihu Mravenci nesou smrt a u Františka Kšafta se příběh jmenuje Mravenci v trezoru. Třetí dějství Čapkova dramatu Ze života hmyzu je věnováno také mravencům.

Mravenci neunikli ani některým textařům a básníkům. Zdeněk Svěrák napsal Mravenčí ukolébavku, Ivan Mládek zase Mravenci v kredenci. I známé české skupiny mají v repertoáru „pár mravenců“, např. Kabát a jejich píseň Mravenci, Divokej Bill zpívá O Ferdovi a Mravenci. Jedním z básníků  inspirovaných  mravenci byl  například Charles Bukowski. Ve sbírce Ptáčku posměváčku, přej mi štěstí je i báseň Mravenci. V poezii pro děti je to např. Josef Kožíšek a jeho báseň Polámal se mraveneček.

Mravenci figurují i v kulinářské literatuře, objevují se např. v knize Hmyz na talíři nebo v knize No fuj!: co všechno lidé jedí. K odborníkům přes mravence v severních Čechách jednoznačně patří Václav Vysoký, který je spoluautorem knihy Mravenci severozápadních Čech. Mezi další odborné publikace lze zařadit  Cesta k mravenci; Naši mravenci; Proč vosy, včely, čmeláci, mravenci a termiti-?, aneb, Hmyzí státy; Život mravenců; Mravenci ve sbírkách českých, moravských a slezských muzeí; Lesní mravenci; Der Ameisenstaat. Periodikum zabývající se tímto tématem je Formica: Zpravodaj pro aplikovaný výzkum a ochranu mravenců.