Ve sbírkách Muzea města Ústí nad Labem se nachází malovaný střelecký terč (inv.č.: U 334), který v roce 1846 dal zhotovit ústecký měšťan Johan Lumpe. Na terči je v pohledu z vrchu Větruše zachycena katastrofální povodeň z konce března 1845. Tehdy během necelých tří deštivých dnů vystoupila dne 30. března 1845 hladina řeky Labe na svůj zatím nejvyšší známý stav 1235 cm s průtokem asi 5600 m3 za vteřinu. V Ústí nad Labem voda dosahovala až ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie a zatopila sklep domu na rohu Bílinské ulice, kde je dnes farní úřad a zlatnictví.
Voda sahala až k domům v Klášterní ulici, kde je dnes budova České
národní banky. Směrem k Trmicím a Předlicím se vytvořilo velké jezero. V
místech, kde je dnes tzv. stará vrátnice do ústecké Spolchemie stála
tehdy kaplička, která byla až po střechu zatopena. Strašný proud Labe
prakticky smetl domy v blízkosti řeky od Litoměřic a Mělníka až po
Drážďany, kde povodeň strhla velký labský most. V důsledku povodně
zmizela i řada labských ostrovů, odkud proud odnesl veškerou půdu včetně
vzrostlých stromů, jako tomu bylo např. na ostrově pod Mariánskou
skálou v Ústí nad Labem. U Neštěmic odnesla povodeň veškerou půdu z
přilehlého ostrova a odhalila tak velké pravěké pohřebiště, které bylo z
větší části později zničeno místními obyvateli. Ti zde hledali něco, co
by jim pomohlo uhradit strašné škody, které jim přírodní katastrofa
napáchala.
