Nejvyšší mozaika v Evropě je dominantním motivem výstavy Ústecké „Nanebevzetí“ Miroslava Houry. V expozici připomíná nedožité 80. narozeniny jejího autora. „Deset pater komunistického nebe“ či „Nanebevzetí dělnické třídy“, takové posměšné přezdívky dostalo dílo, které ústecký výtvarník vytvořil roku 1985 pro tehdejší budovu Krajského národního výboru Severočeského kraje na Mírovém náměstí. I když jeho téma nepochybně ovlivnila ideologie doby vzniku, jde o unikát vysoce hodnocený jak po stránce umělecké, tak po stránce technické. Výškou 25 metrů a šířkou asi 16 metrů představuje jednu z největších moderních mozaik v Evropě. Houru k ní inspirovaly gigantické mozaiky z dvacátých a třicátých let z Mexika.
Zhruba na 400 metrech čtverečních symbolicky znázorňuje vývoj severních
Čech. Na mozaice je přes 300 postav od Přemysla Oráče přes výjevy
selských bouří a husitů přes stávkující horníky po dělníky v továrnách a
důlní velkorypadlo. Z původní podoby mozaiky v roce 1997 zmizel
citát socialistické ústavy o tom, že veškerá moc v Československé
socialistické republice patří pracujícímu lidu. Autor na zakázku nového
majitele domu, jímž byl tehdy okresní úřad, místo něj umístil do středu
mozaiky svůj rodný dům na Sázavě jako symbol rodiny. Překvapivě ale
jinak na celé mozaice divák nenajde jediný politický symbol, ani hvězdu
ani zkřížený srp s kladivem. Mozaiku v expozici připomínají kartony s
originální předlohou v měřítku 1:1, do detailu vypracovaná miniatura
1:10 nebo nikdy nezveřejněné alternativní návrhy. Výstava ukazuje
Houru také jinak, než jen coby autora monumentální mozaiky. Připomíná až
neuvěřitelnou rozmanitost a četnost jeho umělecké tvorby. Představuje
rané grafické práce z šedesátých let ve stylu informel i pozdní deskové
malby s originálním zakomponováním rámu jako plnohodnotné součásti díla.
Samostatná místnost patří umělcově ztvárnění jeho domovského města
Ústí. Kuriozitou pak jsou soukromé výtvarné projevy Miroslava Houry v
jeho intimních denících a korespondenci.
Miroslav Houra se
narodil 3. srpna 1933 ve středočeských Krhanicích. Na sever Čech přišel v
roce 1955 na umístěnku jako učitel a usadil se v Ústí nad Labem. Zemřel
v lednu 2006 ve věku nedožitých 73 let. Do českého výtvarného umění
se zapsal nejen plošnými figurálními kompozicemi, monumentální díly v
architektuře, ale i goblény a bohatou tvorbou exlibris, oceněnou doma i v
zahraničí. V Ústí nad Labem, kde prožil převážnou část života, po
něm zbyly také mozaiky ve školách v Krásném Březně či na Severní Terase
nebo vrata v kostele sv. Vojtěcha. V mosteckém divadle zase visí jeho
gobelín, naopak už léta nevisí obří gobelín v Krajském výboru KSČ, dnes
na Krajském úřadu Ústeckého kraje.
Výstava potrvá do 30. října. V
rámci doprovodného programu se uskuteční 10. října od 18.00 hod.
přednáška „Můj kamarád Houra“, kde na bouřlivý život mistra vzpomene
publicista Miroslav Mašek. Mimořádnou příležitost vyzkoušet si na
vlastní kůži tvořit mozaiku pak nabídne 16. října od 14.00 do17.00 hod.
workshop s mistrem mozaikářem Františkem Tesařem, který v roce 1985
řídil realizaci slavné Hourovy mozaiky v Ústí nad Labem. Specialista
zároveň zavzpomíná na toto unikátní dílo. Kurz doprovodí výkladem také
Magdalena Štorkanová, kunsthistorička, která se specializuje na
dokumentaci mozaik v České republice.
