Snad každý pozornější Ústečan si všiml velké rekonstrukce, která v posledním roce proběhla přímo v centru našeho města. Delší čas opuštěná budova bývalých Pozemních staveb dostala nový plášť a byla přeměněna na bytový dům. Výrazná brutalistní stavba, která stojí v těsném sousedství Krajského úřadu, vyrostla v letech 1974–1977. Architektem byl Míťa Hejduk, vedoucím projektantem pak architekt Rudolf Bergr. Interiér budovy dle dobových zvyklostí zdobilo množství uměleckých instalací.
Právě při rekonstrukcích budov vzniklých za minulého režimu bývají umělecké realizace často podceňovány jako „socialistický brak“ a končí na skládce. To se naštěstí nestalo v tomto případě, kdy stavebník nabídl ústeckému muzeu čas a prostor k dokumentaci interiérů a demontáži keramické plastiky od akademického sochaře Milana Žofky. Dílo v podobě plastické a na pohled efektní příčky tvořilo šest svislých ocelových tyčí, na kterých byly navlečeny jednotlivé keramické díly vytvarované do formy vrtulí. Tyče byly rozepřené mezi podlahou a stropem na výšku cca čtyři metry.
Po pečlivé dokumentaci muzejním fotografem mohly být rozporné závitové tyče postupně povoleny a plastikou tvořená stěna byla postupně, opatrně snesena na podlahu. Jednotlivé tyče nezanedbatelné váhy byly označeny číslicemi, odlehčeny odstrojením keramických vrtulí. Muzejníci také odvezli fragmenty v minulosti rozbitých částí. Kompletní dílo nyní leží v muzejním depozitáři a čeká na vhodnou příležitost k vystavení v tematické expozici či k trvalé instalaci do nějakého náhradního prostoru.
Z původní interiérové výzdoby se dochovala ještě fotozvětšenina města Ústí od J. Vlčka, kterou nechal majitel zrestaurovat a vrátil do objektu. Další výtvarná díla, jako třeba skleněná plastika Ladislava Olivy, dřevěná intarzie od Miroslava Houry nebo kovový reliéf od Antonína Lábra, postupně zmizela už za minulých majitelů.