Hnízdí u nás roky. Tento v minulosti plachý lesní pták před desítkami let pochopil, že ve městech mu možná bude lépe než v lese. Postupně se holubi hřivnáči začali objevovat v parcích či hřbitovech, pak v zahradních čtvrtích a nyní si už moc nevybírají, ani průmyslové zóny pro ně nejsou zapovězené. Nejsou to ti „obtížní divocí holubi“, kteří všude vlezou, všechno pokálí a nikdo je nemá rád. Hřivnáči nikomu moc nevadí. Pro potravu zaletují na plochy zeleně (obdivovat je můžete v parcích ze vzdálenosti pár kroků), jsou elegantní, lidem se líbí. Kálí v ústraní a nikomu to nevadí. Hlavně jsou ale velmi přizpůsobiví. I přesto, že od nás na zimu odlétají, „našemu“ muzejnímu páru se letos mláďata v hnízdě na lípě vylíhla již 31. 3. Brzy již vylétnou z hnízda a pár, doufejme, zahnízdí znovu. Tento pár sice hnízdí velmi časně, ale jinak se drží tradic. Hnízdí na stromě. Řada hřivnáčů ale odhazuje staré zvyky a na bytovou nouzi způsobenou věčným kácením stromů ve městě zareagovala progresivně. Hnízdí na budovách.
I v muzeu jsme již loni měli jeden takový pár. Hnízdí za okapem pod římsou, pěkně v suchu. Nikomu tam nevadí, málokdo by si ho všiml. Z pánských záchodků mu bylo ale dobře vidět do hnízda, a tak se stal oblíbeným. Další páry loni hnízdily v okrasných javorech mezi muzeem a divadlem. Letos jsou ale stromy prázdné, žádná hnízda. Měli jsme štěstí na moderní holuby, a tak už všichni hnízdí na budově muzea. V suchu, za okapem, pod římsou. Většina lidí si jich ani nevšimne, řeší své „přízemní“ starosti. Ale příroda se přizpůsobuje, musí…. A my v muzeu se radujeme, letos u nás hnízdí rekordních pět párů! Pozitivní zprávy z přírody nám vlévají do žil tolik potřebnou dobrou náladu. Dívejme se kolem sebe, příroda to nevzdává nikdy.
