Odborný komentář k tomuto jedinečnému nálezu poskytl dr. Radek Mikuláš z Geol. ústavu AVČR: „Fosilní stopa Paleodictyon je téměř nezaměnitelná s jinými strukturami nacházenými ve fosilním záznamu. Paleodicyon sestává ze šestihranné sítě trubic, které mohou být vyplněny sedimentem nebo, častěji, obnaženy erozí a otištěny na bázi nadložní vrstvy – z horniny pak vystupují jako reliéf.
Paleodictyon se obvykle nachází v usazeninách vzniklých v mořích, v hloubkách několika tisíc metrů, v takzvaných flyšových usazeninách (rychle se střídající pískovce/droby a břidlice). Postupně však přibývá nálezů stopy Paleodictyon z mělčích moří, z hloubek do několika set metrů, což je i případ merboltického souvrství České křídové pánve. Otisky „sítí“ pak byly vyplněny pravděpodobně pískem zvířeným při mořských bouřích či hurikánech.
Ichnofosilie Paleodictyon byla zkoumána i v současných mořích, poblíž Středoatlantského oceánského hřbetu. Zhruba jeden centimetr podle dnem byly nalezeny charakteristické sítě vyústěné krátkými šachtami. V prostředí sítí se rychle množí mikroorganismy, které mohou tvůrci stopy sloužit jako potrava. Původce však až dosud nebyl nalezen. Proto zatím nelze zúžit seznam potenciálních tvůrců stopy: může to být kterýkoliv živočišný kmen z neformální taxonomické jednotky „Vermes“ (červi).“