česky  |  deutsch  |  english
   hledat

Sokoli stěhovaví hnízdí i v Neštěmicích

V loňském roce byla na komín v průmyslové zóně TONASO Holding v Neštěmicích nainstalována za podpory AOPK ČR budka pro sokola stěhovavého. Na své nájemníky nemusela dlouho čekat. Pár sokolů ji obsadil již v únoru a 17. 3. 2021 snesla neznačená sokolí samice své první vejce. V dalších dnech snesla samice ještě další tři. Jak hnízdění probíhalo, mohli všichni sledovat v přímém přenosu. Pokud jste o tom nevěděli, nevadí. I v příštích letech si stačí pustit záběry z webové kamery, kterou jsme před budku při její instalaci umístili a jejíž provoz zajišťuje na své náklady TONASO Holding. Kamera: https://rtsp.me/embed/HNYsSKfR/. Sokoli jsou svým hnízdištím věrni, takže možnost nahlížet sokolům do soukromí nám snad zůstane i v příštích letech.
A jak hnízdění dopadlo a co jsme se o neštěmických sokolech dozvěděli? Víme, že o rodičích neznáme žádné detaily, protože oba rodiče jsou neznačení, bez kroužků, a jejich původ nám tak zůstane utajen. Ale jako u všech sokolů i zde platí, že sameček je výrazně menší než samička. Na vajíčkách seděla pouze samice, v budce tak strávila více než 30 dnů v kuse. Sameček pro ni v době zahřívání vajec lovil potravu, kterou jí předával před budkou. Samice ji v rychlosti sežrala, krátce se prolétla a pak zase šup zpátky na vajíčka. Jedno vajíčko bylo neoplozené, a tak se na konci dubna vylíhla tři mláďata. V dalších deseti dnech samice malá mláďata hlídala, zahřívala a celou rodinu stále potravou živil sameček. Mláďata ale u sokolů rostou velmi rychle, a tak musela začít lovit i samice a u mláďat se zdržovala stále méně.

12. května jsme s naším muzejním fotografem Jirkou Preclíkem vystoupali k sokolí budce a mláďata jsme okroužkovali. V budce na nás čekala jedna sokolí holka a dva kluci. Doufám, že díky kroužkům v budoucnu zjistíme, kam se z Neštěmic zatoulali. Na ochozu u budky a v budce jsme sesbírali také zbytky kořisti sokolů: zobák kosa černého, 4x zobák špačka obecného, hlavu strnada lučního, dva zobáky strakapouda velkého, nohy z pěti holubů bez kroužku. A trochu překvapivě také zobáky ze čtyř strak obecných a jeden chovatelský kroužek, pravděpodobně z nějakého malého druhu papouška. 

V době vydání článku už mláďata poletovala po okolí a v budce se zdržovala stále méně. Přes léto budka osiří, ale od podzimu už by se v ní zase měli objevovat sokolí rodiče.
Sokol stěhovavý je plachý, kriticky ohrožený druh, který v minulosti v ČR hnízdil pouze na skalách. Ty jsou ale velmi oblíbené také u lidí. Sokoli tam často bohužel nemají potřebný klid. I pár, který nyní hnízdí v areálu TONASO, zkoušel v minulých letech hnízdit na nedalekém Kozím vrchu. Bohužel neúspěšně. I přes uzavření vyhlídek se našlo mnoho neukázněných turistů, kteří lákavému výhledu neodolali. Na komínu v průmyslové zóně ale mají sokoli absolutní klid. Nikdo je zde neruší. Jakmile dostali luxusní 1+KK zdarma, ihned toho využili. Lidské potřeby je možné skloubit s přírodou, často k tomu stačí málo. Musíme se ale všichni společně snažit a respektovat nejen potřeby své, ale i ty přírodní. 
 
©2011 Muzeum města Ústí nad Labem | email: muzeumusti@muzeumusti.cz | tel.: +420 475 210 937 webmaster
TravelSoft CMS 3.0
město Ústí nad Labem zřizovatelem Muzea města Ústí nad Labem je
Statutární město Ústí nad Labem.