Hans Richter (1882–1971) byl jeden z nejradikálnějších zástupců moderní architektury v Drážďanech. Pocházel ze Šluknova a i ve své vlasti zanechal mimořádné stavby. Přesto zůstávají jeho tvorba i život na obou stranách hranice neznámé. To napravuje objevný web
https://hans-richter.eu, který byl po rok trvajícím mezinárodním výzkumu na tiskové konferenci dne 8.6.2021 slavnostně pokřtěn Muzeem města Ústí nad Labem a Městským muzeem Drážďany. Křest proběhl ústeckým a drážďanským pivem, které s nadsázkou symbolizovalo inspirační zdroje Hanse Richtera. Akt se odehrál ve stylovém prostředí Hellerovy vily v Roosveltově ulici 1815/4 v Ústí nad Labem, která patří k nejpůvabnější dílům význačného tvůrce.
„První ploché střechy na severu Čech prosadil on, a to v roce 1927 na vilách ve Šluknově a ve Varnsdorfu. V Krásné Lípě postavil snad největší funkcionalistickou vilu v republice vůbec a hala tamní textilní továrny přezdívaná skleník snese progresivitou architektury srovnání s Veletržním palácem v Praze. Přesto jméno Hans Richter dějiny československé architektury skoro neznají,“ poznamenal spoluautor webu za českou stranu, ústecký historik Martin Krsek.
V Drážďanech je na tom architekt o něco lépe. Některé jeho tamní realizace, jako moderní sídliště Trachau či ikonická vodárenská věž v Hellerau, chrání stát už řadu let jako památku. „Poněvadž Richterovy podklady shořely v únoru 1945 při bombardování Drážďan, dostupnost pramenů je velmi obtížná. Nacházejí se rozptýlené u bývalých stavebníků nebo v archivech. Dokonce i fotografie jeho tváře byla známá z jediného dostupného portrétu,“ komentovala překážky v bádání autorka za saskou stranu, historička Claudia Quiring z drážďanského muzea. Webové stránky prezentují životopis architekta, soupis jeho dosud identifikované tvorby a zejména pak přehled všech dochovaných realizací, včetně popisu, fotografií a výkresů. Součástí je i mapa jejich polohy pro ty, kdo by je chtěli vidět osobně.
V Německu se podařilo identifikovat sedm staveb, a to v Drážďanech a Berlíně. V Čechách jich před zahájením projektu bylo známo šest, všechny v Ústeckém kraji. „Kolegové z Německa mi poslali kresbu zajímavé vilky z dobového časopisu, která měla stát ve Vilémově u Rumburku. Když jsem se do této vesnice vydal, našel jsem hned tři stavby, které zde unikátním způsobem zformoval Hans Richter,“ doplnil Krsek. Žádná z devíti českých Richterových realizací dosud není pod památkovou ochranou. Tvůrcům webu se podařilo objevit nejen neznámé stavby, ale také řadu detailů z dramatického života česko-německého architekta poznamenaného nacistickým režimem i odsunem Němců. Předpokládáme, že spuštěním webu získáme další tipy k bádání a výzkum završíme knihou.
