česky  |  deutsch  |  english
   hledat

Srp a kladivo

Ve stejné chvíli, kdy definitivně mizel monumentální srp a kladivo z budovy úřadu Ústeckého kraje, získalo muzeum shodou náhod do sbírek modely dvou nerealizovaných návrhů této „ozdoby“ bývalého sídla Krajského výboru KSČ. Po dohodě s náměstkem Ústeckého kraje pro kulturu, cestovní ruch a památkovou péči Jiřím Řehákem také převezme i některé fragmenty kamenného obkladu z odstraněného díla. 
„Tím, že reliéf zůstal na svém místě více než třicet let po pádu komunismu, měl s ním kraj i podle historika ústeckého muzea Martina Krska naložit jinak: „Osobně mě to mrzí a je to opravdu velká škoda. Výtvarná soutěž se měla vyhlásit, ještě dokud plastika existovala, a teprve po jejím skončení řešit, co dál. Mohlo tak vzniknou něco unikátního.“ Uvádí dnešní vydání Mf DNES v článku o likvidaci nenáviděného komunistického symbolu, který byl ale zároveň výtvarným dílem a nedílnou součástí kvalitní brutalistní architektury.
Čerstvě získané modely o velikosti 40 x 40 cm ukazují, z jakých dalších variant tehdy investor vybíral. Autor reliéfu obřích rozměrů 10 x 10 metrů, ústecký výtvarník Antonín Procházka, vypracoval minimálně tři verze. První z nerealizovaných návrhů se podobal finálnímu provedení, také pracoval s obkladem z travertinu, byl sice více abstraktní, méně elegantně však řešil práci s hloubkou reliéfu. Ze zpětného pohledu se jako nejzajímavější jevil druhý alternativní návrh. Více reflektoval brutalistní prvky na budově. Celou plochu místo ušlechtilého kamenného obkladu měl pokrývat surový beton plasticky vytvarovaný otisky dřevěného bednění (to je typický znak brutalismu, ten do architektury přinesl slavný Le Corbusier). Do této plochy měl být vsazen abstrahovaný obrys srpu a kladiva zřejmě z nerezového plechu. Severočeští komunisté ale nejspíš nesebrali k takové drsné formě prezentace znaku vládnoucí strany odvahu.
Budova KV KSČ vyrostla na místě vybourané historické zástavby jako nepřehlédnutelná dominanta centra města v letech 1983–1985 podle návrhu architektů Rudlofa Bergra a Míti Hejduka. Svými gigantickými rozměry nebrala ohledy na starší zástavbu a měla předznamenat formu plánované komplexní přestavby historického jádra Ústí.
 
©2011 Muzeum města Ústí nad Labem | email: muzeumusti@muzeumusti.cz | tel.: +420 475 210 937 webmaster
TravelSoft CMS 3.0
město Ústí nad Labem zřizovatelem Muzea města Ústí nad Labem je
Statutární město Ústí nad Labem.