je vytrvalá bylina,15-45(60) cm vysoká, lodyha je přímá, plná, rýhovaná, lodyžní listy jsou křižmostojné, kopinaté, trojžilné. Květy jsou nahloučené na vrcholu lodyhy a v úžlabí horních listenů, jsou čtyřčetné, koruna je vně nazelenale modravá, uvnitř modrá. Kvete od července do října. Plodem je tobolka.
Ekologie a cenologie:
Roste na světlých a sušších loukách, pastvinách, ladech a xerotermních svazích, na kosených, spásaných nebo vypalovaných stanovištích, v lemech křovin a lesů, obvykle na vysýchavých minerálně bohatých (vápnitých) hlubších a těžších půdách, na opukách, slínech, vápnitých pískovcích nebo na měkčích skeletových půdách na vápencích. Vzácně vystupuje do hor, především roste v pásmu od nížin do podhůří. Diagnostický druh svazu Bromion-erectii, řidčeji i v jiných společenstvech Festuco-brometea.
Rozšíření v České republice:
Těžiště rozšíření leží v termofytiku a mezofytiku s výskytem vhodných vápnitých substrátů v Českém středohoří, Znojemsko-brněnské pahorkatině, Moravském podhůří Vysočiny a v Bílých Karpatech. V pánvích a úvalech téměř chybí. Vzhledem k zarůstání vhodných stanovišť a těžbě vápenců počet lokalit výrazně klesá.
Ohrožení a ochrana:
Hořec křížatý je silně ohroženým druhem naší květeny (C2), zákonem je chráněn v kategorii ohrožených druhů (§3).
Zdroj: J.Kirschner, L.Kirschnerová (2000),Květena ČR, Academia ,Praha 2000,6,107 - 108.
Aktuální stav druhu v Českém středohoří (léto 2021): Lokality druhu se nalézají v okolí Dobkovic, Žimi, Chvalova, Moravan, na Kletečné, Kubačce, na úpatí Malého Lovoše, u Skalice nad Třebívlicemi, u Pokratic a mezi Knobloškou a Kamýkem. Na 4 lokalitách je nezvěstný, na 2 je na pokraji vyhynutí, na 3 relativně prosperuje a pouze na 1 lokalitě sleduje druh pozitivní růstový trend.
Autor příspěvku prosí veřejnost o informace o nálezech lokalit hořce křížatého. Děkuji
Petr Bultas, botanik Muzea města Ústí nad Labem
Mobil:606 392 868