Od vrcholného středověku se pak s nimi setkáváme i v prostředí klášterů, měst a vesnických sídel. Zvláštní kategorii tvoří nálezy z lesního prostředí, které patrně zčásti indikují průběh starých cest, zčásti pak zřejmě představují náhodné ztráty během lovu v tzv. loveckých hvozdech. Výjimečně nám mohou, zpravidla v kombinaci s dalšími nálezy vojenského charakteru, indikovat i místa vojenských střetů (obléhací tábory, bojiště, náhodné střety).
Tyto jezdecké pomůcky byly připevňovány k botě jezdce pomocí přezek a řemínků s háčky, bodec opatřený hrotem či chronologicky mladším ozubeným kolečkem nejčastěji směřoval směrem dolů. Na základě nálezů ostruh z dobře datovatelných uzavřených nálezových celků (hroby, zaniklé interiéry domů apod.) a ikonografických pramenů (reliéfně zdobené antropomorfní náhrobky, sochy, iluminace, grafické listy, fresky, malby apod.) je možné stanovit jejich typologii a rámcové chronologické členění. Pro území střední Evropy patří k nejdůležitějším přehledovým pracím typologie ostruh Alexandra Ruttkaye (nálezy od 9. – 1. poloviny 14. století) a Petry Koóšové (nálezy od 12. – 17. století). Tyto typologie, založené na slovenských nálezech, mají obecnou platnost i pro území ČR. Chronologickým vodítkem je především tvar a prohnutí bočních ramen, délka, průměr a způsob zakončení bodce a tvar zakončení ploténky v místě uchycení přezky s řemínky.
Nejstarší nález z vystavovaného souboru představuje exemplář ostruhy s bodcem zakončeným kvadratickou destičkou s jehlancovitým hrotem z Žežic. Tuto ostruhu lze zařadit ještě do období závěru raného středověku, 2. poloviny 12. – 1. poloviny 13. století. Vrcholně středověkou ostruhu s prodlouženým bodcem zakončeným ozubeným kolečkem z Olešnice u Svádova můžeme datovat zhruba do období husitských válek (1. poloviny 15. století). Obdobně, do průběhu 15. století, můžeme datovat i ostruhu s manžetovými rameny a prodlouženým bodcem zakončeným ozubeným kolečkem z Dělouše. Výjimečným nálezem, patrně z prostředí elit, je pak nález honosné ostruhy s bodcem zakončeným ozubeným kolečkem z Olešnice u Svádova, která na svých ramenech nese špatně dochovanou florální výzdobu vybíjenou kolkem s motivem okvětních lístků a rozet či hroznů. Tento exemplář můžeme rámcově zařadit nejspíše do období vrcholného středověku až raného novověku (cca 2. poloviny 15. – 16. století).