Po nás přijde potopa II.

Muzejníci se rozhodli opět natočit netradiční video jako upoutávku na výstavu Indiáni Severní Ameriky. K natáčení přizvali nadšence z klubu oživlé historie.

Z vyprávění Bedřicha (Fritze) Dědka k výstavě Zapomenutí hrdinové.
Bedřich (Fritz) Dědek se narodil v roce 1934 do smíšené česko-německé rodiny v  Ústí nad Labem. Jeho tatínek byl německý antifašista a za války byl vyslýchán gestapem a poslán na nucené práce. Na konci války malý Bedřich se svým otcem a dalšími antifašisty zabránili odstřelení ústeckého zdymadla ustupujícími nacisty. Po válce se v Československu místo uznání dočkal ponižování kvůli svému německému původu.

Z vyprávění Bedřicha (Fritze) Dědka k výstavě Zapomenutí hrdinové.

Bedřich (Fritz) Dědek se narodil v roce 1934 do smíšené česko-německé rodiny v Ústí nad Labem. Jeho tatínek byl německý antifašista a za války byl vyslýchán gestapem a poslán na nucené práce. Na konci války malý Bedřich se svým otcem a dalšími antifašisty zabránili odstřelení ústeckého zdymadla ustupujícími nacisty. Po válce se v Československu místo uznání dočkal ponižování kvůli svému německému původu.

Po neúspěšném tažení do Ruska v roce 1812 porazil Napoleon 26. a 27. srpna 1813 u Drážďan armády Rusů, Rakušanů a Prusů a pronásledoval poražená spojenecká vojska na jejich útěku do Čech. V prostoru obcí Chlumec a Přestanov narazila francouzská armáda 29. srpna na silný odpor asi patnácti tisíc ruských a rakouských vojáků.

Ve čtvrtek 29. srpna 2013 se začaly vrcholit několika měsíční přípravy vzpomínkových akcí jedné z nejtragičtějších válečných událostí v ústeckém regionu. V tu dobu na louce u obce Žandov, na pomyslné spojnici mezi vrchem Horka a nenápadným pomníčkem v lese za Žandovem začal vyrůstat dobový vojenský tábor účastníků rekonstrukce bitvy u Chlumce, od které právě v tuto dobu uplynulo 200 let.

Rozsáhlé škody postihly i obyvatele Ústí nad Labem. Stovky domů a usedlostí shořely, prakticky zničen byl nejen Chlumec, ale také sousední Přestanov, Stradov a Žandov, boje zasáhly také město Chabařovice a další obce v širším okolí. Válečné události se dotkly také města Ústí nad Labem, které bylo obsazeno vojáky francouzského generála Creuzera. Ti zajali městskou radu a zabírali místní zásoby sena a mouky. Na pomoc obsazenému městu byla vyslána z Terezína brigáda generála Johanna Longuevilla. Ráno 30. srpna sice došlo v údolí řeky Labe k menším přestřelkám, ale větší boje se Ústí vyhnuly. Náhlý příchod rakouských vojsk zachránil město před vypuknutím požáru, který připravili francouzští vojáci. Během jejich ústupu došlo v ulicích města k přestřelce, ve které padl rakouský dragoun Fridrich Jordán.

Stěhování z místa na místo, život ve věčném provizoriu, takový osud provázel ústecké muzeum přesně 135 let jeho existence. Rokem 2011 se konečně zlomila nepřízeň hvězd a vzácné sbírky k dějinám Ústecka spočinuly v důstojných prostorech první opravdové budovy městského muzea.

Rekonstrukce zahrnula kompletní stavební práce včetně inženýrských sítí. Opravou prošla střecha a půdní prostory, kde vzniklo nové patro, ve kterém jsou umístněny kanceláře a laboratoře. Nově jsou také vybaveny depozitní prostory. Jedním ze základních úkolů rekonstrukce bylo také vybudování výtahů pro muzejní provoz a pro návštěvníky.

Rekonstrukce zahrnula kompletní stavební práce včetně inženýrských sítí.