Stromový velikán z třetihor

Z amerického Washingtonu dorazil mimořádný vánoční dárek do Muzea města Ústí nad Labem.

Cesta kostry Ňuňáka od preparátora do muzea.

Čím se promítá geologický podklad do vzhledu krajiny? Jaké horniny tvoří geologický podklad severních Čech? Kde a kdy žil amonit? Žáci se seznámí s geologickou strukturou 5 oblastí severních Čech (Severočeskou pánví, Českým středohořím, Krušnými horami, Labskými pískovci a Lužickým masivem). Čeká je poznávání nejčastějších hornin z jednotlivých oblastí a seznámení se základními zkamenělinami. Probíhá ve studijním depozitáři, který je přizpůsoben potřebám programu.

Co po sobě živočichové zanechají v přírodě? Jaký živočich ohlodal šišku či zanechal stopu? Během programu se seznámíte s pobytovými značkami živočichů. Dozvíte se odlišnosti rohů a parohů, ověříte si náročnost stavby hnízda, zkusíte si poznávat stopy, umísťovat živočichy a jejich pobytová znamení do ekosystémů. Program se koná v přírodovědném depozitáři muzea.

Interaktivní dějepisný program založený na objektovém učení a učení se praxí. Je zaměřený na období pravěku, a to na starší dobu kamennou. Jeho cílem je též poznání dávné historie Ústí nad Labem a okolí. Žáci a studenti se během dvou vyučovacích hodin seznámí s životem pravěkých lovců, s pravěkými rituály, s dobovými materiály a výrobky.

Náročný transport si vyžádal ojedinělý nález z hnědouhelného dolu Vršany. Zkamenělý kmen o úctyhodném průměru přes 130 cm doputoval až na dvůr Muzea města Ústí nad Labem. Jde o torzo třetihorního stromového velikána objevené na jaře letošního roku během těžby v meziloží uhelné sloje. Představuje nejmohutnější nález z této oblasti. Obnažená část kmene měla výšku kolem pěti metrů, jde však pouze o zlomek mohutného zuhelnatělého stromu, který ještě pokračuje hlouběji do podloží. Jeho stáří geologové odhadují na přibližně 20 miliónů let. Pracovníci z přírodovědného odd. ústeckého muzea spolupracují s lomem Vršany nejen v oblasti geologie, ale už více než pět let především v oblasti ochrany ptačích společenstev a při monitoringu vzácných druhů živočichů, které jsou vázány právě na aktivní těžební oblasti. Torzo kmene bylo muzeu v rámci dobrých vztahů darováno Vršanskou uhelnou společností za symbolickou částku 1 Kč.

Nové video lákající do ústeckého muzea!

Neznámou „českou stopu“ na vývoji atomové bomby odhalila náhoda 70 let po jaderných hrůzách v Hirošimě a Nagasaki. Čtyřiadevadesátiletá rodačka z Ústí nad Labem Lilli Hornig patří mezi poslední žijící vědce z  legendárního projektu „Manhattan“. Pro ústecké historiky ji v nejmenším státě USA Rhode Island objevil americký fotograf Paule Saviano při své práci na uměleckém projektu k bombardování.

Muzejníci ústeckého muzea natočili videoklip jako pozvánku na výstavu Staré pověsti české.