V ústeckém muzeu oživly knězovy stoleté fotky
Zhmotnit zmizelý svět z let 1914 – 1945 se pokouší výstava o celoživotním díle nejvýznačnější ústeckého fotografa z první poloviny minulého století Rudolfa Jenatschkeho, která se otevře veřejnosti v úterý 2. června 2020. Navazuje na loňské vydání knihy o tomto mimořádně plodném a talentovaném dokumentátorovi Ústecka i dalších regionů.
„Uvědomil jsem si, že máme ve sbírkách některé předměty zobrazené na Jenatschkeho snímcích a z této myšlenky a spolupráce s architektem výstavy Tomášem Petermannem vznikla dioráma dobových scén zachycených fotografem. Skládají se vždy z dobového fotoaparátu, historického předmětu a velkoformátové fotografie, kde je vidět onen předmět,“ popisuje netradiční pojetí expozice kurátor Jiří Preclík. Ve výstavě tak návštěvníci uvidí třeba rekvírování řeznických psů do rakouské armády či lampářku při údržbě plynového osvětlení, kde z fotek vystoupí skutečný vozík za psa a část plynové lampy. Fotografie zachycují i Rudolfa Jenatschkeho při práci, takže rekonstrukce se dočkala i dobová temná komora.
Rudolf Jenatschke, německý kněz z Čech a amatérský fotograf, se narodil 11. prosince 1879 v Neštěmicích a zemřel v Regensburgu v noci z 22. na 23. října 1947. Popularitu si získal jako oblíbený učitel náboženství, avšak většina lidí jej poznala jako autora vlastivědných přednášek s promítáním vlastních diapozitivů. Na jeho fotografiích odborníci oceňují autorovo technické i umělecké nadání a kromě toho i schopnost zdařile vystihnout náladu okamžiku.
Fotografovat začal s přístrojem formátu 9 x 12 cm. Používal tehdy fotografické desky a snímky kopíroval při denním světle na citlivý celloidinový (kollodiový) papír. Postupem času Jenatschke techniku vyvolávání vylepšoval. Na tvorbu pohlednic si brzy obstaral fotoaparát formátu 10 x 15 cm. Vedle toho měl také jeden menší na snímky velikosti 6,5 x 9 cm. Fotoaparáty také často měnil, protože vývoj šel rychle kupředu a nové modely už měly lepší mechaniku i optiku. Kolem roku 1920 si oblíbil fotoaparát se štěrbinovým uzávěrem a nadále velmi často využíval zvětšovací přístroj.
Nakonec získal praktický a moderní fotoaparát Leica na filmy velikosti 24 x 36 mm, které už umožňovaly pořídit 36 snímků za sebou. Když se rozšířila barevná fotografie, používal v něm známý film Agfa Color, který mu umožnil vytvářet barevné snímky. Na promítání a přednášky si připravoval materiál z desek a filmů na skleněné diapozitivy velikosti 8,5 x 8,5 cm, které měl vždy tematicky seřazené. K jejich předvádění si pořídil projektor od düsseldorfské firmy Liesegang. Přechod na malé formáty a především na Leicu mu cestování značně ulehčil. Už nepotřeboval velký a neskladný projektor formátu 8,5 x 8,5 cm a těžké skříňky s křehkými skleněnými diapozitivy. Moderní projektor na rámečky byl také menší (5 x 5 cm) a o mnoho lehčí. Barevné diapozitivy na ní také daleko lépe vynikaly.
Jako temnou komoru Jenatschke používal vlastní byt - právě zde totiž vyvolával fotografické desky a filmy. Černobílé diapozitivy zde také uměleckým způsobem koloroval. Když byl roku 1909 založen v Ústí nad Labem Klub amatérských fotografů, patřil Jenatschke mezi jeho 13 členů. Ve svých počátcích v roce 1910 klub vypsal fotografickou soutěž, jejímž ústředním tématem byla labská krajina. První cenu vyhrál Rudolf Jenatschke se snímkem nazvaným V ústeckém přístavu.
