Dary a dárci stojí v popředí výstavy „Ústečané sobě“, kterou přichystalo ústecké muzeum stylově na předvánoční čas. Stovky rozmanitých exponátů z temných koutů depozitářů ukazují, co byli a co stále jsou obyvatelé města ochotní bezplatně věnovat svému muzeu. Pravěkou lidskou lebku, středověký stříbrný poklad, dokonce i leteckou pumu – to všechno mohou ústečtí muzejníci označit, někdy s trochou nadsázky, za dárek. „Byla to pro nás příležitost, podívat se na naše sbírky jinak. Netřídit je vědecky podle doby vzniku, druhu, hodnoty. Jediným měřítkem byl fakt, že nám věc někdo daroval. Samotné nás při tom překvapilo, jak obrovský význam má dárcovství ve 135letých dějinách našeho muzea.
Může fungovat i co by ukazatel síly vztahu mezi městem a jeho
obyvateli,“ poznamenal historik a kurátor výstavy Martin Krsek. Vzácné
kolekce archeologických, přírodovědeckých, historických, uměleckých a
vojenských exponátů získávalo muzeum především na přelomu 19. a 20.
století, ale řada exponátů ve vitrínách nese letopočet 2011. „Někdy jsou
to jednorázové dary, někdy příspěvky stálých dodavatelů. Například
spolupracovník muzea Rolf Červený už zažil několik generací muzejníků.
První dary přinesl v padesátých letech ještě jako člen vlastivědného
kroužku, poslední zrovna předevčírem,“ přiblížil osobnosti dárců
historik.
Jméno Rolf Červený najde návštěvník v expozici například u
mohutného ručního kompresoru, který dodával vzduch do skafandrů potápěčů
při stavbě ústeckých zdymadel ve dvacátých letech 20. století.
Zachránil unikátní stroj před odvezením do sběru. Také jediný existující
exemplář nejstaršího modelu magnetofonu v Československu, který vyrobil
ústecký podnik Metra v Ústí v padesátých letech 20. století, je jeho
darem. Objevil ho kdysi na smetišti. Kuriózní dar je záchranný člun z
německé válečné ponorky z konce 2.světové války. Muzeu ho daroval
Bohumil Krivý, který ho zdědil po svém otci, labském lodníku Josefu
Krivém. Ten člun získal krátce po válce v Hamburku, kde ho směnil za
potraviny. Doma ho pak používal k vyjížďkám. Ústecké muzeum tak jako
jedno z mála v Evropě vlastní originální kostru skládacího ponorkového
člunu.
Někdy dramatické, jindy dojemné příběhy darů představují další důležitou
složku výstavy.Expozici mají své místo obrazy, uniformy válečných
veteránů, geologické sbírky, vycpaná zvířata, vzácné staré tisky a
odborné knihy, ale také věci známé z každodenního života jako smaltovaná
forma na bábovku nebo prastaré lyžařské boty. Pro dokumentaci minulosti
města představují nenahraditelný příspěvek dary fotografií a filmových
záběrů zachycujícím Ústecko a jeho obyvatele v různých epochách.
„Bohužel, i kdybychom se sebevíc snažili, všechny dary vystavit
nemůžeme. Na to by nám muzeu nestačilo. Samozřejmě nás to mrzí a
zdůrazňujeme, že si velmi vážíme každého daru i toho, který se do
expozice nevešel,“ dodává Krsek.
Vitríny jsou naplněny přepestrou škálou muzeálií, takže na své si přijde
opravdu každý návštěvník. Jen jedna prosklená skříň zeje prázdnotou.
Cedulka v ní hlásí: „Místo na Vaše dary“. O nejzajímavějších přírůstcích
získaných v průběhu výstavy bude muzeum informovat veřejnost. Výstava
byla zahájena 17.prosince a potrvá do konce června roku 2012.